V dnešním světě se Šibenicko-kninská župa stal relevantním tématem, které vzbuzuje zájem milionů lidí po celém světě. Postupem času získává Šibenicko-kninská župa na významu v různých oblastech, od technologie po kulturu, politiku a společnost obecně. Dopad Šibenicko-kninská župa je nepopiratelný a jeho vliv je cítit ve všech sférách každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Šibenicko-kninská župa a analyzujeme jeho význam v dnešním světě.
Šibenicko-kninská župa Šibensko-kninska županija | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Šibenik |
Souřadnice | 43°55′44″ s. š., 16°3′43″ v. d. |
Rozloha | 2 994 km² |
Nejvyšší bod | Sinjal (1831 m n. m.) |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 109 320 |
Hustota zalidnění | 36,5 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Chorvatsko |
Nadřazený celek | Chorvatsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 5 měst, 15 opčin (općina) |
Župan | Goran Pauk |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šibenicko-kninská župa (chorvatsky Šibensko-kninska županija) je chorvatská župa v severní až střední Dalmácii, o rozloze téměř 3 tisíce km².
Župa leží uprostřed pobřežní části chorvatského území a sahá od Jaderského moře až na hranici s Bosnou a Hercegovinou. Jejím hlavním a největším městem je Šibenik, kde žije zhruba třetina všech obyvatel. Na severozápadě sousedí se Zadarskou župou a na jihovýchodě se Splitsko-dalmatskou župou.
Území župy je převážně hornaté nebo pahorkaté, celkově stoupá od moře do pohraničních Dinárských hor na severovýchodě. Pobřeží je velmi členité s řadou ostrovů, poloostrovů a zátok. Celkem k území župy náleží 242 ostrovů a ostrůvků, největší jsou Kornat, Murter, Žirje, Žut nebo Zlarin. Hlavní řekou je Krka, vyvěrající nad městem Knin. Její hluboký kaňon se vine středem oblasti a je chráněn v národním parku Krka. Druhý zdejší národní park je mořský ostrovní NP Kornati.
Obyvatelé župy jsou převážně Chorvati. Až do 90. let minulého století zde žila také početná srbská menšina (dnes zredukovaná na 10 % obyvatel oblasti), která se aktivně účastnila dlouhotrvající občanské války.