V dnešním světě se Koprivnicko-križevecká župa stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na každodenní životy lidí, Koprivnicko-križevecká župa poskytuje fascinující scénář, který si zaslouží být prozkoumán do hloubky. Tento článek se snaží analyzovat různé aspekty související s Koprivnicko-križevecká župa a také poskytnout komplexní vizi, která čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu v různých oblastech. Na těchto stránkách se ponoříme do jeho původu, vývoje, výzev a možných řešení, abychom nabídli kompletní perspektivu, která vybízí k úvahám a debatám o Koprivnicko-križevecká župa.
Koprivnicko-križevecká župa Koprivničko-križevačka županija | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Koprivnica |
Souřadnice | 46°10′12″ s. š., 16°54′32″ v. d. |
Rozloha | 1 746 km² |
Nejvyšší bod | Vranilac (643 m n. m.) |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 124 467 |
Hustota zalidnění | 71,3 obyv./km² |
Jazyk | chorvatština |
Národnostní složení | Chorvati |
Náboženství | Římskokatolické křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Chorvatsko |
Nadřazený celek | Chorvatsko |
Druh celku | župa |
Podřízené celky | 3 města a 21 opčin (općina) |
Župan | Josip Friščić |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koprivnicko-križevecká župa (chorvatsky Koprivničko-križevačka županija) je jedna z chorvatských žup. Leží na severu území a jejím hlavním městem je Koprivnica.
Na severu župa hraničí s Maďarskem; přirozenou hranicí je tu řeka Dráva, na západě s Mezimuřskou a s Varaždinskou župou, na jihu se Záhřebskou župou, na východě pak s Bjelovarsko-bilogorskou a Viroviticko-podrávskou župou. Její území je rovinaté, v polovině ho dělí pohoří Bilogora. Jih župy patří do povodí řeky Sávy (protéká tudy řeka Česma), sever pak do povodí Drávy. Župa má kvalitní silniční a železniční síť. Velmi významná je zde těžba ropy a zemního plynu.