V tomto článku důkladně prozkoumáme fenomén Špýr a jeho důsledky v moderní společnosti. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do všech aspektů tohoto problému, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. V následujících řádcích prozkoumáme různé pohledy a názory na Špýr s cílem nabídnout úplný a objektivní přehled o této problematice. Tento článek poslouží jako informativní a promyšlený průvodce pro všechny zájemce o lepší pochopení Špýr a jeho vlivu na naše životní prostředí.
Špýr Speyer | |
---|---|
Maxmilianstrasse a dóm | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°19′ s. š., 8°26′ v. d. |
Nadmořská výška | 92–113 m n. m. |
Stát | Německo |
Spolková země | Porýní-Falc |
Špýr | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 42,6 km² |
Počet obyvatel | 51 368 (2022) |
Hustota zalidnění | 1 205,8 obyv./km² |
Správa | |
Primátor | Stefanie Seiler (od 2019) |
Vznik | 150 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 06232 |
PSČ | 67346 |
Označení vozidel | SP |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Špýr, německy Speyer, je historicky a kulturně významné město v jihozápadním Německu, ve spolkové zemi Porýní-Falc (Rheinland-Pfalz) na levém (západním) břehu Rýna asi 20 km jižně od Mannheimu. Má přibližně 51 tisíc obyvatel a nejznámější stavbou je románský dóm Panny Marie a sv. Štěpána. Pro české dějiny je významné, že 1. září roku 1310 se zde oženil král Jan Lucemburský s dědičkou českého trůnu Eliškou Přemyslovnou. Obřad vykonal kolínský arcibiskup Jindřich II. z Virneburgu.
Místo, kde kdysi patrně vedl brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíc let před n. l. Z doby kolem 1500 př. n. l. pochází slavný „Zlatý klobouk“, keltský kultovní a kalendářní předmět, nalezený asi 6 km severně od města. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se po roce 75 pozvolna rozvinul v římské město. Nejstarší název, Civitas Nemetum, je odvozen od germánských Nemetů, které v okolí patrně usídlil císař Augustus. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V následujících stoletích město několikrát zničili nájezdníci a počátkem 5. století zaniklo.
V 6. století se s novým germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupské město s velkými privilegii, včetně mincovního práva a cla, a město bylo ohrazeno. Roku 1024 se stal císařem Konrád II. Sálský, který pocházel z okolí Špýru a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k Dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080–1106 byl Dóm přestavěn a je dnes – po zboření opatského chrámu v Cluny - opět největším zachovaným románským kostelem. Roku 1084 poskytl zdejší biskup Hutzmann azyl pronásledovaným židům, kteří se zde usídlili. Ze 13. století se ve Špýru zachovala nejstarší známá mikve.[pozn. 1] Od názvu města je odvozeno také frekventované židovské příjmení Šapira (nebo Šapiro).
Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. Koncem 13. století si bohatí měšťané vymohli na biskupovi městskou samosprávu a od roku 1349 se o moc museli dělit i s řemeslnickými cechy. Roku 1349 při pogromu za morové epidemie byla významná židovská obec téměř úplně vyvražděna a další pogromy v 15. století zničily i synagogu.
V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529 potvrdil Lutherovo odsouzení, sepsali 20. dubna 1529 zástupci evangelické šlechty a měst císaři Karlu V. protestní dopis, od něhož se odvozuje označení protestant a protestantství. Roku 1540 se městská rada přiklonila k reformaci. Za třicetileté války bylo město několikrát vyrabováno, ale nejhorší katastrofu způsobilo za válek o falcké dědictví zničení města roku 1689 vojskem Ludvíka XIV. Vojáci vypálili 700 domů, Dóm a další stavby a vyhodili do vzduchu městské opevnění. Teprve o deset let později se začali vracet obyvatelé.
Obnovené město dobyla roku 1792 armáda republikánské Francie, která zde však nezpůsobila škody a do roku 1815 byl Špýr součástí Francie. Francouzi zde zavedli liberální politické a zejména soudní zřízení, které přetrvalo až do roku 1900. Po Napoleonově pádu připadl Špýr Bavorsku, roku 1837 byl dokončen říční přístav a roku 1847 byl Špýr napojen na železnici. Roku 1904 byla s pomocí německého císaře dokončena Gedächtniskirche, kostel na památku protestace roku 1529 s věží vysokou 105 m.
Po první světové válce obsadila levý břeh Rýna Francie a podporovala (neúspěšné) pokusy o osamostatnění Falce. Během druhé světové války byly zbořeny věže dómu a poškozeno jeho okolí, dodnes pusté. Dochovala se pouze malá část Starého města při Maxmilianstrasse. Po válce následovalo velké rozšíření moderního města s průmyslovými komplexy. Roku 1990 oslavilo město dvě tisíciletí svého trvání.
V kryptě je pohřbena řada středověkých panovníků dynastie Salierů a Štaufů, především císař Jindřich III. a Konrád II. Jejich pohřební výbava včetně klenotů je vystavena v Historickém muzeu.