Téma Štarnov je předmětem studia a debat po celá desetiletí. Význam Štarnov v moderní společnosti je nepopiratelný a jeho dopad se odráží prakticky ve všech aspektech každodenního života. Od své role v historii až po její význam v současném světě se Štarnov prokázal jako zásadní prvek při konstrukci identity a rozvoji lidstva. V průběhu času se Štarnov vyvíjel a jeho význam byl reinterpretován v různých kontextech, což vedlo k nekonečným úvahám a analýzám. V tomto článku prozkoumáme více dimenzí Štarnov a jeho vliv na naši současnou společnost.
Štarnov | |
---|---|
Kaple P. Marie Bolestné | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Šternberk |
Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′10″ s. š., 17°16′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 859 (2023) |
Rozloha | 9,88 km² |
Katastrální území | Štarnov |
Nadmořská výška | 224 m n. m. |
PSČ | 783 14 |
Počet domů | 283 (2021) |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Štarnov 131 783 14 Bohuňovice [email protected] |
Starostka | Mgr. Pavel Roubínek, Ph.D. |
Oficiální web: www | |
Štarnov | |
Další údaje | |
Kód obce | 552011 |
Kód části obce | 163163 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Štarnov (německy Starnau) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Rozkládá se na hanácké rovině, asi 4 km jižně od Šternberka a protéká jí říčka Grygava. Žije zde 859 obyvatel. Štarnovem prochází železniční trať č. 290.
České jméno mělo zprvu podobu Šternov a vzniklo hláskovou úpravou z německého Sternau - "hvězdná niva". To bylo vytvořeno jako obdoba jména blízkého Šternberka (Sternberg - "Hvězdná hora"). Změna samohlásky v první slabice byla nářeční (doložena od konce 15. století).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269 (Sternow). Založili ji páni ze Šternberka, a kromě období mezi lety 1332–1550, kdy ji darovali olomouckému klášteru klarisek, patřil Štarnov ke šternberskému panství. A to až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Šternberk. Šlo o středně velkou zemědělskou obec, národnostně převážně českou. V letech 1976–1990 byl Štarnov součástí obce Bohuňovice, poté se opět osamostatnil.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatel | 573 | 582 | 638 | 614 | 610 | 645 | 749[p 1] |
Domů | 70 | 77 | 83 | 85 | 92 | 94 | 120 |
Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
Obyvatel | 625 | 679 | 605 | 603 | 556 | 577 | 677 |
Domů | 130 | 157 | 151 | 153 | 183 | 194 | 224 |
Roku 2020 byly tři lípy rostoucí v obci prohlášeny za památné stromy: Lípa svobody, zasazená roku 1918 na památku vzniku Československé republiky; Lípa Masarykova, zasazená roku 1920 při příležitosti 70. narozenin prezidenta T. G. Masaryka; a Rychtářská lípa, poslední zbývající strom z historického stromořadí, které nechal zřídit ke konci 19. století místní rychtář jako větrolam.
Ve Štarnově působila do června 2013 Tělocvičná jednota Sokol Štarnov s fotbalovým oddílem. Ve fotbalové sezóně 2013/2014 zde začal působit „nový“ fotbalový klub SK Štarnov.