V tomto článku se ponoříme do Grygov, tématu, které v posledních letech vzbudilo velký zájem a debaty. Grygov je téma velkého významu a významu pro naši společnost, protože má důsledky v různých aspektech každodenního života. V tomto článku budeme podrobně prozkoumávat různé aspekty a dimenze Grygov, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a dopady v různých oblastech. Podobně budeme analyzovat různé pohledy a přístupy na Grygov s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi, která umožní čtenáři důkladně porozumět tomuto tématu.
Grygov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Olomouc |
Obec s rozšířenou působností | Olomouc (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°32′16″ s. š., 17°18′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 532 (2023) |
Rozloha | 12,72 km² |
Katastrální území | Grygov |
Nadmořská výška | 206 m n. m. |
PSČ | 783 73 |
Počet domů | 433 (2021) |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad obce Grygov Šrámkova 19 783 73 Grygov [email protected] |
Starosta | Ing. Tomáš Kubáček |
Oficiální web: www | |
Grygov | |
Další údaje | |
Kód obce | 501841 |
Kód části obce | 36269 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Grygov (hanácky Gregov, německy Grügau) je obec ležící v okrese Olomouc, při železniční trati z Olomouce do Přerova. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 1272 ha.
Václav III. daroval městu Olomouc v roce 1306 pozemky a uložil měšťanům zřídit zde novou vesnici. Darovací listina je v současnosti uložena v depozitáři Státního okresního archívu v Olomouci. Nárok na nové území si kromě Olomouce činil i Unka z Majetína. Spor mezi ním a olomouckými měšťany byl ukončen v roce 1352 a město odškodnilo Unku padesáti hřivnami grošů. Spor dal vzniknout názvu vesnice, a to Kriegaw neboli Sporný luh.
V roce 1541 zde chtěli Olomoučané zřídit vápenku, což se povedlo až o dva roky později. Vápenka, vápencový lom a oba lesy byly hlavní zdroje příjmu.
V roce 1841 byla dokončena železnice, která zajistila hlavní spojení s okolím. V 50. letech vzniklo v Grygově nádraží, které však bylo v roce 1861 zbořeno. V roce 1901 bylo postaveno nové nádraží. Ke konci 19. století potkala obec řada požárů, a proto byl v roce 1900 zřízen hasičský spolek. Hasičská stříkačka byla zakoupena již v roce 1898, požární zbrojnice byla však postavena až v roce 1923.
Za dob první republiky se hospodářství v obci rychle rozvíjelo. Kromě již funkčního kamenolomu a vápenky se v Grygově začaly vyrábět lihoviny, založilo se zámečnictví a výroba drátěného pletiva.