V současnosti je Administrativní dělení Gruzie tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Svým významem v dnešní společnosti se Administrativní dělení Gruzie stal tématem zájmu odborníků i fandů. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu se Administrativní dělení Gruzie ukázal jako fenomén hodný studia a analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Administrativní dělení Gruzie a prozkoumáme jeho význam v různých kontextech. Od své historie až po budoucí projekci bude Administrativní dělení Gruzie i nadále důležitým tématem dnes i v nadcházejících letech.
Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří autonomní republiky a jeden je tvořen pouze hlavním městem Tbilisi a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje (gruzínsky: მხარე, mchare).
Obě autonomní republiky Adžárie i Abcházie byly zřízeny v době sovětské vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. Po roce 2008 se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím Jižní Osetie uznání ze strany Ruska a dalších zemí (viz Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie). Ze zákona je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je de facto prezident Abcházie.
Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce 2004 sesazen adžarský vůdce Aslan Abašidze, Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie.
Mchare v dnešní podobě existují na základě prezidentských dekretů z let 1994 až 1996, do jejichž čel hlava státu dosazovala státní komisionáře (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční.
Problematickou oblastí je území separatistické Jižní Osetie, bývalé Jihoosetské autonomní oblasti. Ta se rozkládá ve značné části kraje Šida Kartli a na malých příhraničních částech okolních krajů. Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu stuatutu na autonomní republiku (jako Adžárie a Abcházie). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné rajóny. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává.
Číslo na mapě |
Kraj | Správní sídlo |
Rozloha |
Obyvatelstvo (01/2019)[p 1] |
Hustota zalidnění (obyv./km²) |
---|---|---|---|---|---|
1 | Samegrelo – Horní Svanetie | Zugdidi | 7 468.2 | 311 100 | 41.6 |
2 | Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie | Ambrolauri | 4 600.0[p 2] | 29 100 | 6.3 |
3 | Gurie | Ozurgeti | 2 033.2 | 108 100 | 53.2 |
4 | Imeretie | Kutaisi | 6 414.7[p 2] | 487 000 | 75.9 |
5 | Šida Kartli | Gori | 3 428.3[p 2] | 255 100 | 71.4 |
6 | Mccheta-Mtianetie | Mccheta | 5 606.0[p 2] | 93 300 | 16.6 |
7 | Samcche-Džavachetie | Achalciche | 6 412.8 | 152 100 | 23.7 |
8 | Kvemo Kartli | Rustavi | 6 436.2 | 434 200 | 67.4 |
9 | Tbilisi | Tbilisi | 504.2 | 1 184 800 | 2349.9 |
10 | Kachetie | Telavi | 11 375.0 | 310 100 | 27.3 |
11 | autonomní republika Adžárie | Batumi | 2 900.0 | 351 900 | 121.3 |
12 | autonomní republika Abcházie | - | - | - | |
Gruzie CELKEM | Tbilisi | 69 700[p 3] | 3 716 800[p 1] |
Gruzínské kraje se dále dělí do municipalit (obcí) a samostatná města (Rustavi, Poti, Kutaisi a Batumi). Velikostně odpovídají přibližně okresům v ČR. Hlavní město Tbilisi má statut kraje a dále se již do menších územně-správních celků nedělí.
Následující výčet zahrnuje municipality a samosprávná okresní města, která jsou pod kontrolou Gruzie - tzn. bez zahrnutí území Abcházie a Jižní Osetie.