V dnešním světě se Administrativní dělení Srbska stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, jeho vlivu v kulturní sféře, jeho významu v historii nebo jeho významu v osobním rozvoji, Administrativní dělení Srbska dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. Při dalším zkoumání tohoto tématu vstupujeme do vesmíru různých možností a perspektiv, které nás zve k zamyšlení, otázkám a diskuzi o Administrativní dělení Srbska. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit ponořit do různých aspektů, které dnes činí Administrativní dělení Srbska tak relevantním tématem, a prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech každodenního života.
Současné administrativní dělení Srbska bylo ustanoveno uzákoněním srbské vlády dne 29. ledna1992. Je rovněž regulováno zákonem o územní organizaci přijatým Srbským národním shromážděním dne 29. prosince2020.
Srbsko se dělí na 24 okruhů (včetně Kosova 29 či 31 okruhů), z toho 7 ve Vojvodině, 8 v Šumadiji a Západním Srbsku a 9 v Jižním a Východním Srbsku. Bělehrad tvoří pouze jeden městský okruh.
Na území Kosova uznává Srbsko 5 okruhů, Kosovo své území naopak dělí na 7 okruhů. Ani stejnojmenné okruhy si územím přesně neodpovídají, ale přibližný vztah mezi srbským a kosovským systémem je:
Kosovský okruh byl rozdělen na Přištinský okruh a Uroševacký okruh
Kosovskomitrovický okruh zůstal přibližně stejný (v originále ale přejmenován na Mitrovický okruh)
Kosovsko-pomoravský okruh byl přejmenován na Gnjilanský okruh
Pećský okruh byl rozdělen na menší Pećský okruh a Đakovický okruh
Prizrenský okruh byl zmenšen zejména ve prospěch Đakovického okruhu