Dnes je Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky tématem, o kterém mluví každý a je přítomno v mnoha oblastech společnosti. Jeho relevance v posledních letech exponenciálně roste a vyvolává debaty, kontroverze a velký zájem ze strany odborníků i laické veřejnosti. Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky je problém, který se týká nás všech, protože přímo či nepřímo ovlivňuje naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky, analyzujeme jeho důsledky, důsledky a možná řešení. Stojíme před problémem, který si zaslouží být řešen z různých úhlů pohledu, abychom mu porozuměli jako celek a našli alternativy, jak jej co nejlépe řešit.
Mezinárodně neuznaná Podněsterská moldavská republika převzala po svém vzniku v roce 1990 původní sovětské administrativní dělení, které je s určitými úpravami platné do současnosti. Současná podoba vychází z podněsterského zákona № 155-З-III (САЗ 02-29), který byl přijat roku 2002. Republika se dělí na pět rajonů a dvě města republikového podřízení:
Správní celek | Administrativní centrum |
---|---|
Dubossarský rajon | Dubossary |
Grigoriopolský rajon | Grigoriopol |
Kamenský rajon | Kamenka |
Rybnický rajon | Rybnica |
Slobodzejský rajon | Slobodzeja |
Město Tiraspol | |
Město Bendery |
Jednotlivé správní celky se skládají z obcí, které se dělí na 3 úrovně:
Z pohledu moldavských orgánů, jakožto i z pohledu mezinárodního práva, je existence Podněsterské moldavské republiky nezákonná a její území tvoří integrální součást Moldavska. Území neuznané republiky tvoří dle moldavských zákonů tzv. Autonomní územně správní jednotku se zvláštním statusem Podněstří, která však de facto neexistuje.