Aleksa Šantić

Dnes je Aleksa Šantić tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až do současnosti má Aleksa Šantić velký dopad na různé aspekty společnosti, kultury a každodenního života. Vědět více o Aleksa Šantić je nezbytné pro pochopení jeho významu a dopadů, které má v dnešním světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Aleksa Šantić a jeho význam v moderní společnosti a nabídneme podrobnou analýzu jeho vlivu v různých oblastech.

Aleksa Šantić
Narození27. května 1868
Mostar
Úmrtí2. února 1924 (ve věku 55 let)
Mostar
Příčina úmrtítuberkulóza
Povoláníbásník, spisovatel, novinář, hudební skladatel a dramatik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleksa Šantić (v srbské cyrilici Алекса Шантић, 27. května 1868 Mostar, Bosna a Hercegovina – 2. února 1924, tamtéž) byl původem srbský básník, jeden z nejvýznamnějších pro srbskou i bosenskohercegovskou literaturu přelomu 19. a 20. století.

Biografie

Narodil se do zámožné obchodnické rodiny usedlé v Mostaru. Studoval v řadě evropských měst, mimo jiné v Terstu a Lublani. Když se vrátil zpět do rodného kraje, byl překvapen tichem, které následovalo po potlačení protirakouské vzpoury. Tam se stal editorem časopisu Zora (Jitřenka), věnujícího se společenským i kulturním událostem Hercegoviny. Kromě toho však také i spolupracoval s řadou jiných vlasteneckých organizací, které v té době v Mostaru i jeho okolí velmi rychle vznikaly. Názorově však Šantić chtěl přemostit bariéru mezi rozděleným muslimským a srbským obyvatelstvem. Ovlivněn bosňáckou lidovou tvorbou, sepsal řadu milostných písní – sevdalinek.

Šantić se jako básník profiloval zcela jinak, než jeho vrstevníci. Zatímco v literatuře regionu hrála prim témata i styl nastolený evropskou kulturou, Šantić se držel vlastenecké tematiky. Ve své básni Ostajte ovdje (1896 tvrdě zkritizoval všechny ty, kteří opouštěli svoji rodnou zem aby hledali úspěch v jiných krajích daleko od Hercegoviny. Ve známé básni Pretprazničko veče (1910), napsané po smrti členů své rodiny, opsal samotu v domě srbské patriarchální domácnosti. Kromě toho byl autorem celé řady básní, které se v pozdější době zařadily mezi ty významnější, jako např. Emina (1903), Ne vjeruj (1905), Što te nema? (1897), Veče na školju (1904), O klasje moje (1910) a Moja otadžbina (1908). Šantić také přeložil Píseň otroka Svatopluka Čecha.

Odkazy

Literatura

  • ILIĆ, Vojislav; ŠANTIĆ, Aleksa; RAKIĆ, Milan. Zpěv jihu. 1. vyd. Praha: V. Šmidt, 1945. 82 s. 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot