V dnešním světě se Anna Žofie Dánská stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už díky svému vlivu na kulturu, ekonomiku, politiku nebo vědu, Anna Žofie Dánská dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho vliv se rozšiřuje do různých oblastí a jeho studium a porozumění se stalo základem pro pochopení současné dynamiky. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Anna Žofie Dánská, prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho význam v současné společnosti.
Anna Žofie Dánská | |
---|---|
kurfiřtka saská | |
Anna Žofie Dánská | |
Doba vlády | 22. srpna 1680 – 12. září 1691 |
Narození | 1. září 1647 Flensburg |
Úmrtí | 1. července 1717 (ve věku 70 let) zámek Lichtenburg u Prettinu |
Předchůdce | Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská |
Nástupce | Eleonora Sasko-Eisenašská |
Manžel | Jan Jiří III. Saský |
Potomci | Jan Jiří IV. Saský August II. Silný |
Dynastie | Oldenburkové |
Otec | Frederik III. Dánský |
Matka | Žofie Amálie Brunšvická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna Žofie Dánská, německy: Anna Sophie von Dänemark, dánsky: Anna Sophie af Danmark, nebo také Kurfyrstinde Anna Sophie af Sachsen (1. září 1647, Flensburg – 1. července 1717, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.
Narodila se jako nejstarší dcera dánského krále Frederika III. (1609–1670) a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické (1628–1685).
Anna Žofie byla sestrou dánského krále Kristiána V., švédské královny Ulriky Eleonory, falcké kurfiřtky Vilemímy Ernestiny a anglického spolukrále Jiřího.
Tak jako ostatním jejím sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání. Ovládala řadu jazyků - kromě rodné dánštiny i němčinu, latinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Po smrti jejího otce 6. února roku 1670 nastoupil na dánský trůn její nejstarší bratr Kristián jako Kristián V.; s ním Anna Žofie udržovala velmi intenzivní korespondenci, v níž spolu pojednávali otázky dánské politiky.
Dne 9. října roku 1666 se provdala za saského kurfiřta Jana Jiřího III. (1647–1691). Z manželství se narodili dva následující synové:
Její manžel měl řadu milenek; s operní zpěvačkou Margaritou Salicola měl nelegitimního syna a s Ursulou Margaretou von Haugwitz měl mít dceru, Magdalenu Sibyllu von Neidschutz. Zemřel v Tübingen 12. září roku 1691 při epidemii, pravděpodobně cholery nebo moru, a byl pohřben v katedrále ve Freibergu.
V roce 1685 k ní do Saska přijela a zůstala u ní na zámku Lichtenburg u Prettinu pobývat její sestra, falcká kurfiřtka Vilemína Ernestina, vdova po falckém kurfiřtovi Karlu II. Falckém. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro Annu Žofii. Ta zemřela o jedenáct let později, 1. července roku 1717, a byla uložena po boku své sestry. Náhrobek byl v roce 1811 přemístěn do knížecí kaple dómu ve Freibergu.
Saská kurfiřtka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská |
1680–1691 Anna Žofie Dánská |
Nástupce: Eleonora Sasko-Eisenašská |