Anna Jagellonská (1523–1596)
V tomto článku se ponoříme do tématu Anna Jagellonská (1523–1596), což je aspekt, který v poslední době získal velký význam. Anna Jagellonská (1523–1596) byl předmětem debat a studií v různých oblastech, od psychologie po politiku, včetně sociologie a ekonomie. Jeho dopad na společnost a každodenní život je nepopiratelný, a proto je velmi důležité důkladně pochopit jeho důsledky a možné důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Anna Jagellonská (1523–1596), analyzujeme jeho vývoj v průběhu času a zamyslíme se nad rolí, kterou hraje dnes. Anna Jagellonská (1523–1596) je bezpochyby téma, které vzbuzuje zájem mnoha lidí, a jsme si jisti, že toto čtení bude velmi užitečné pro ty, kteří chtějí prohloubit své porozumění.
| Anna Jagellonská | |
|---|---|
| Polská královna Litevská velkovévodkyně | |
 | |
| Doba vlády | 15. prosince 1575 – 18. srpna 1587 |
| Korunovace | 1. května 1576, Krakov |
| Narození | 18. října 1523 Krakov, Polské království |
| Úmrtí | 9. září 1596 (ve věku 72 let) Varšava, Republika obou národů |
| Pohřbena | Katedrála na Wawelu 12. listopadu 1596 |
| Předchůdce | Jindřich z Valois |
| Nástupce | Zikmund Vasa |
| Manžel | Štěpán Báthory |
| Dynastie | Jagellonci |
| Otec | Zikmund I. Starý |
| Matka | Bona Sforza |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Jagellonská (polsky: Anna Jagiellonka, litevsky: Ona Jogailaitė; 18. října 1523 Krakov – 9. září 1596 Varšava) byla v letech 1575 až 1587 polská panovnice s titulem „král“ a v personální unii také „velkokníže“ Litevského velkoknížectví.
Jejími rodiči byli polský král Zikmund I. Starý a italská vévodkyně Bona Sforza. Anna obdržela několik nabídek k sňatku, ale zůstala svobodná až do věku 52 let. Po smrti krále Zikmunda II. Augusta, jejího bratra a posledního mužského člena dynastie Jagellonců, se o její ruku ucházeli pretendenti polského trůnu, aby udrželi dynastickou tradici. Spolu se svým tehdejším snoubencem Štěpánem Báthorym byla Anna zvolena spoluvládkyní v královských volbách v Polsko-litevské unii v roce 1576. Jejich manželství bylo formální dohodou a manželé si nebyli blízcí.
Zatímco Báthory byl zaměstnán livonskou válkou, Anna trávila čas místními správními záležitostmi a několika stavebními projekty, včetně městské hradby Stara Prochownia na ochranu mostu Zikmunda Augusta. Po smrti svého manžela v prosinci 1586 měla Anna možnost ponechat si trůn, ale místo toho králem udělala svého synovce Zikmunda III. Vasu, jehož vláda ustanovila rod Vasovců na polském trůnu na dalších osmdesát let (1587–1668).
Vývod z předků
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Jagellonská na Wikimedia Commons
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kateřina Habsburská |
1576–1586/92 Anna Jagellonská (1523–1596) |
Nástupce: Anna Habsburská |
| Předchůdce: Jindřich z Valois |
|
Polský král Litevský velkovévoda 1575–1586 se Štěpánem Báthorym |
|
Nástupce: Zikmund Vasa |
