Michał Korybut Wiśniowiecki
Tento článek se bude zabývat problémem Michał Korybut Wiśniowiecki, relevantním problémem v současném kontextu. Michał Korybut Wiśniowiecki je téma, které vzbudilo zájem mnoha lidí, protože má hluboké důsledky v různých oblastech. Z historického pohledu byl Michał Korybut Wiśniowiecki v průběhu let předmětem studia a debat a jeho přítomnost zůstává v současné společnosti významná. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Michał Korybut Wiśniowiecki, prozkoumat jeho mnoho aspektů a nabídnout informovaný pohled na jeho důležitost a důsledky v současnosti. Prostřednictvím kritické a reflexivní analýzy je cílem vytvořit větší porozumění a povědomí o Michał Korybut Wiśniowiecki, a přispět tak k obohacení debaty a reflexe na toto téma.
| Michal I. | |
|---|---|
| král polský velkokníže litevský | |
 král Michal Korybut | |
| Doba vlády | 1669–1673 |
| Korunovace | 29. září 1669, Krakov |
| Narození | 31. července[zdroj?] 1640 Biały Kamień |
| Úmrtí | 10. listopadu 1673 (ve věku 33 let) Lvov |
| Pohřben | Katedrála na Wawelu |
| Předchůdce | Jan Kazimír II. Vasa |
| Nástupce | Jan III. Sobieski |
| Manželka | Eleonora Marie Josefa Habsburská |
| Rod | Wiśniowiečtí |
| Otec | Jeremi Wiśniowiecki |
| Matka | Gryzelda Zamoyská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michał Korybut Wiśniowiecki (litevsky Mykolas Kaributas Višnioveckis, ukrajinsky Миха́йло Тома́ Корибу́т Вишневе́цький; 31. července[pozn. 1] 1640 Biały Kamień – 10. listopadu 1673 Lvov) byl polský král a litevský velkokníže, který vládl v letech 1669–1673.
Život
Pro zvolení Michala Viśnioweckého za krále po abdikaci jeho předchůdce Jana Kazimíra hovořily především zásluhy jeho otce Jeremijáše Wiśniowieckého, který porazil kozácká vojska pod vedením Bohdana Chmelnyckého a také tím, že děd jeho matky byl politik, někdejší kancléř Jan Zamojski. Michal Korybut byl sejmem zvolen 19. června 1669, ale nezdědil ani odvahu svého otce, ani politický talent děda. Měl chatrné zdraví a mírnou, flegmatickou povahu. Vyznačoval se zbožností a velmi si potrpěl na dobré jídlo.
Jeho jménem vládl prakticky podkancléř Andrzej Olszowski. Krátké panování Wiśniowieckého bylo poznamenáno potupnou dohodou s Osmanskou říší v roce 1672 a boji na domácí scéně mezi pro a protifrancouzskou frakcí mezi šlechtou. V této domácí válce nebylo již Michalovi Wiśniowieckému souzeno dočkat se vítězství hejtmana Jana Sobieského u Chotimi. Zemřel ve Lvově na otravu zkaženým jídlem v předvečer bitvy, 10. listopadu 1673. Pochován je v krakovské katedrále na Wawelu.
Manželství
Dne 27. 2. 1670 se Michalovou manželkou stala arcivévodkyně Eleonora Marie Josefa, dcera císaře Ferdinanda III. Habsburského a jeho třetí ženy Eleonory Magdaleny Gonzagové. Jejich svatba v Čenstochové byla mimořádně pompézní a nákladná. Manželství zůstalo bezdětné.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ilona Czamańska uvádí 31. květen, zatímco Encyclopædia Britannica 31. červenec (a místo narození Lvov)
Reference
- ↑ CZAMAŃSKA, Ilona. Wiśniowieccy. Monografia rodu. Poznań: Wydawnictwo Poznańskie, 2007. ISBN 978-83-7177-229-0. S. 249.
- ↑ Ilona Czamańska, Wiśniowieccy. Monografia rodu, Poznań 2007, p .249,
- ↑ Encyclopædia Britannica, rev. 2020-07-27 . Heslo Michael Wiśniowiecki: king of Poland. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michał Korybut Wiśniowiecki na Wikimedia Commons - Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Encyklopedie Britanica (anglicky)
- Životopis (polsky)
| Předchůdce: Jan II. |
|
Polský král 1669–1673 |
|
Nástupce: Jan III. |
| Předchůdce: Jan II. Kazimír Vasa |
|
Litevský velkokníže 1669–1673 |
|
Nástupce: Jan III. Sobieski |
