Arrondissement
V dnešní době je Arrondissement tématem, které v naší společnosti získalo velký význam. Od svého vzniku vyvolal různé názory a debaty v různých oblastech. Dopad Arrondissement není omezen na jednu oblast, ale rozšiřuje se na více aspektů každodenního života. Proto je klíčové tuto problematiku důkladně analyzovat, pochopit její důsledky a důsledky. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Arrondissement a jeho vliv v různých kontextech s cílem podpořit širokou a kritickou vizi tohoto fenoménu.
Arrondissement (z francouzského arrondir – zakulatit) je označení dvou typů územně-správních jednotek ve Francii, Belgii a Quebeku.
Francie
V současnosti se Francie dělí do 342 arrondissementů. Hlavní město (francouzsky chef-lieu) takového arrondissementu se nazývá podprefektura (francouzsky sous-préfecture). Arrondissement se dále dělí na kantony (francouzsky canton), které se opětovně skládají z obcí (francouzsky commune). Nadřazeným správním celkem jsou departementy.
Velká města jako Paříž, Marseille, Bordeaux a Lyon se dělí rovněž do těchto arrondissementů, například v Paříži jich je 20. V tomto případě se mluví o komunálních arrondissementech (tj. městských obvodech), které se vždy dělí na 4 administrativní městské čtvrti a v administrativní hierarchii dosahují stejné úrovně jako kantony.
Belgie
Také v Belgii jsou arrondissementy (obvod, okrsek) částí správní struktury, správní dělení je podobné jako ve Francii.
Frankofonní Kanada
Stejným způsobem jsou rozdělena i některá města v provincii Québec, například Montreal, Gatineau, Québec, Saguenay, Longueuil a Sherbrooke.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu arrondissement na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo arrondissement ve Wikislovníku
