V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Brdy a prozkoumáme jeho původ, dopad a význam dnes. Od svého vzniku Brdy upoutal pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal vášnivé debaty a vyvolal nebývalý zájem. V průběhu let se Brdy vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a vždy zůstal velmi důležitým tématem. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho mnoha aspektů, objevíme jeho skutečný význam a jeho vliv v různých oblastech. Přidejte se k nám na této cestě za poznáním a poznáním Brdy.
Brdy | |
---|---|
Brdy | |
Nejvyšší bod | 865 m n. m. (Tok) |
Střední výška | 601 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
Sousední jednotky | Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina |
Podřazené jednotky | Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | břidlice, buližníky, slepence, křemence |
Povodí | Berounka, Vltava |
Souřadnice | 49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VA-5A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky:
Geomorfologické členění Brdské vrchoviny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast | ||
BRDY | Třemošenská vrchovina | Kvaňská vrchovina (Hlava, 789 m)
Ohrazenická vrchovina (Beranec, 663 m) Čenkovská vrchovina (Brda, 773 m) Tocká vrchovina (Tok, 865 m) |
Třemšínská vrchovina | Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m)
Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m) | |
Strašická vrchovina | ||
HŘEBENY | Studenská vrchovina | Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m)
Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m) |
Kopaninská vrchovina | nečlení se (Kámen, 415 m)
| |
PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA |
Třebská pahorkatina | |
Rosovická pahorkatina | ||
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:
Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. |
Promi- nence |
Izolace | Souřadnice |
---|---|---|---|---|---|
Tok | Střední Brdy | 865 | 324 m | 61 km → Sedlo | 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d. |
Praha | Střední Brdy | 862 | 69 m | Tok | 6 km →49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d. |
Malý Tok | Střední Brdy | 844 | 21 m | Praha | 2 km →49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d. |
Hradiště | Střední Brdy | 840 | 13 m | Malý Tok | 1 km →49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d. |
Brdce | Střední Brdy | 839 | 22 m | Hradiště | 1 km →49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d. |
Koruna (V vrchol) | Střední Brdy | 837 | 20 m | Tok | 2 km →49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d. |
Třemšín | Jižní Brdy | 827 | 145 m | 10 km → Praha | 49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d. |
Jordán | Střední Brdy | 826 | 29 m | Tok | 1 km →49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Paterák | Střední Brdy | 814 | 43 m | Praha | 1 km →49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d. |
Nad Marastkem | Jižní Brdy | 805 | 100 m | Třemšín | 5 km →49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d. |
Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.
Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:
Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. |
Promi- nence |
Izolace | Souřadnice |
---|---|---|---|---|---|
J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch) | Střední Brdy | 844 m | cca 5 m | 1,6 km → Tok | 49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d. |
Popleta (SZ vrchol Malého Toku) | Střední Brdy | 836 m | cca 8 m | 0,8 km → Hradiště | 49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d. |
Koruna (Z vrchol) | Střední Brdy | 832 m | cca 8 m | 0,5 km → Koruna | 49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d. |
U tří pánů (mezi Korunou a Tokem) | Střední Brdy | 826 m | cca 11 m | 0.6 km → Koruna | 49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.
Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).
Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů včetně těch zařazených do Červeného seznamu.
Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017 a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.
Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.