Dnes chceme hovořit o Burlaci na Volze, tématu, které v posledních letech nabylo na aktuálnosti a vyvolalo ve společnosti velký zájem. Burlaci na Volze je problém, který se týká lidí všech věkových kategorií, pohlaví a sociálních vrstev, a jeho význam spočívá v mnoha aspektech, které pokrývá. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na kulturu a každodenní život se dnes Burlaci na Volze stalo ústředním tématem. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Burlaci na Volze, od jeho vzniku až po jeho možná řešení, s cílem nabídnout komplexní a hloubkovou vizi tohoto tématu.
Burlaci na Volze | |
---|---|
Autor | Ilja Repin |
Rok vzniku | 1870-1873 |
Technika | Olej na plátně |
Rozměry | 131,5 × 281 cm |
Umístění | Státní ruské muzeum, Petrohrad |
Burlaci na Volze (rusky Бурлаки на Волге) je název obrazu ruského malíře Ilji Repina.
Ilja Jefimovič Repin, významný představitel uměleckého sdružení ruských výtvarníků peredvižnici, byl známý svými žánrovými scénami a náměty vycházejícími z historických událostí své vlasti. K jeho všeobecně nejznámějším dílům patří obraz Burlaci na Volze.
Myšlenkou na vytvoření tohoto díla se Repin začal zabývat již v roce 1868. Podnětem mu byla scéna, které byl svědkem při jednom z výletů parníkem po řece Něvě. Zde se poprvé měl možnost setkat s tzv. burlaky. Tak byli nazýváni nevolníci, ale i trestanci, kteří po břehu řeky tahali lodě proti proudu. Rozsáhlý materiál na tento obraz shromáždil Repin v letech 1870–1872 (jeho součástí byla i skica tužkou, dnes vystavená v Treťjakovské galerii).
Z postav, které jsou na obraze zachyceny, upoutají pozornost především tři muži v popředí, pravděpodobně jacísi předáci. Jeden z nich připomíná svou mohutnou postavou a skloněnou hlavou se rozcuchanými vlasy bohatýra či hrdinu starých ruských bylin. Uprostřed je muž, kterého Repin namaloval podle někdejšího kněze, člověka velmi přemýšlivého, s neuvěřitelnou hloubkou a bohatstvím svého duševního světa. Předák, který je k divákovi nejblíže, je bývalý námořník. Muži se ze všech sil zapírají do hrubých popruhů a jejich pohledy plné vzdoru a nenávisti nejlépe vypovídají o jejich těžkém údělu.
Interpretace námětu překročila u Repina rámec žánrového díla. Malíř zde dosáhl skvělého výtvarného a společenského zobecnění zobrazovaného tématu. Mnozí z Repinových současníků viděli v tomto obraze ostrou morální výčitku za život lidí na periferii společnosti, ale současně přesvědčení, že úcta k prostému lidu není jen frází.
Po dokončení byl obraz vystaven v roce 1873 na umělecké výstavě v Petrohradě a hned nato opustil území země, aby mohl být prezentován na Světové výstavě ve Vídni. Jak doma, tak i v hlavním městě Rakousko-Uherska sklidil velký úspěch. Ještě na výstavě ho za tři tisíce rublů (ekvivalent průměrné mzdy za 10 let) koupil velkokníže Vladimír Alexandrovič a zavěsil ho v kulečníkovém salonu svého paláce. Zde obraz visel až do roku 1917, kdy se v rámci konfiskací uměleckých předmětů po Říjnové revoluci dostal do Státního ruského muzea.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burlaci na Volge na slovenské Wikipedii.