V tomto článku se ponoříme do Chopjor, tématu, které je dnes velmi důležité a zajímavé. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Chopjor s cílem nabídnout mu hluboké a úplné porozumění. Od jeho počátků přes jeho dopad na dnešní společnost až po jeho vývoj v průběhu času budeme analyzovat každý aspekt Chopjor, abychom našim čtenářům poskytli obohacující a neustále se vyvíjející perspektivu. Prostřednictvím podrobného a multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout holistickou vizi, která nám umožní plně porozumět důležitosti a významu Chopjor v současném kontextu.
| Chopjor | |
|---|---|
Řeka ve Volgogradské oblasti | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 979 km |
| Plocha povodí | 61 100 km² |
| Průměrný průtok | (45 km od ústí) 150 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Povolžská vrchovina 53°2′31,47″ s. š., 44°23′18,9″ v. d. | |
| Ústí | |
| do Donu 49°36′26,37″ s. š., 42°18′31,37″ v. d. | |
| Protéká | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře, Don | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chopjor (rusky Хопёр) je řeka v Penzenské, Saratovské, Voroněžské a Volgogradské oblasti v Rusku. Je 979 km dlouhá. Povodí má rozlohu 61 100 km².[1]
Pramení v Povolžské vrchovině a protéká kopcovitou krajinou. Ústí zleva do Donu.
Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 45 km od ústí činí 150 m³/s a maximální 2720 m³/s. Zamrzá v listopadu až v prosinci a v některých letech až v první polovině ledna a rozmrzá na konci března až v dubnu. Od dubna do května dosahuje řeka nejvyšších vodních stavů.
Řeka se využívá k zásobování vodou. Vodní doprava je možná od Novochopjorsku v délce 323 km. Na řece leží města Balašov, Novochopjorsk, Urjupinsk.[1] V údolí kolem dolního toku řeku byla vyhlášena Chopjorská rezervace.[1]