Džitó
Tento článek se bude věnovat Džitó ze širokého a podrobného přístupu s cílem poskytnout čtenáři kompletní a hloubkovou představu o tomto tématu. Budou prozkoumány jeho původ, vývoj a význam dnes, stejně jako jeho důsledky v různých oblastech. Budou analyzovány různé pohledy, názory odborníků a relevantní údaje, které čtenáři umožní komplexně porozumět Džitó. Kromě toho budou prezentovány případové studie a konkrétní příklady, které ilustrují význam a dopad Džitó v dnešní společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme nabídnout informovaný a obohacující pohled na Džitó, který vybízí k zamyšlení a diskusi.
| Džitó | |
|---|---|
 | |
| Narození | 645 |
| Úmrtí | 13. ledna 703 (ve věku 57–58 let) Fujiwara-kyō |
| Pohřbena | Noguchi Royal Tomb |
| Potomci | Prince Kusakabe |
| Otec | Tendži |
| Matka | Soga no Ochi-no-iratsume |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džitó (japonsky 持統天皇, Džitó-tennó neboli císařovna Džitó, 645– 13. ledna 703), byla čtyřicátým prvním císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.
Císařovna Džitó vládla v období od roku 686 do roku 697.
V japonských dějinách byla Džitó třetí z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Dvě vládnoucí císařovny před Džitó byly Suiko a Kógjoku/Saimei. Pět dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Džitó byly Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.
Legenda
Císařovna Džitó byla dcerou císaře Tendžiho. Její matkou byla Oči-no-Iracume, dcera ministra Ó-omiho Sogy no Jamady-no Išikawy Mara. Jejím manželem byl bratr jejího otce, císař Temmu, po němž nastoupila na trůn.
Jméno, jež císařovna Džitó dostala při narození a používala před nástupem na trůn, znělo Uno-no-sarara či Unonosasara (鸕野讚良), zjednodušeně jen Uno.
Události za vlády Džitó
Po smrti svého manžela císaře Temmua (631–686), který byl rovněž jejím strýcem, převzala Džitó odpovědnost za řízení dvorských záležitostí. Na trůn nastoupila v roce 687, aby tak zajistila následnictví svému synovi, Kusakabe-shinnóovi. Během tohoto období císařovna vládla z Fudžiwarského paláce v provincii Jamato. Roku 689 zakázala Džitó hazardní deskovou hru Sugoroku (která je velmi podobná vrhcábům). V roce 690 při své intronizaci vykonala zvláštní rituál, poté udělila milost a roku 692 se i přes radu ministra Miwy-no-Asona-Takečimara vypravila do svatyně Ise zasvěcené šintoistické bohyni Amaterasu, jež byla božskou pramáti císařského rodu.
Císařovnin syn, princ Kusakabe-shinnó, sice byl jmenován korunním princem a císařovniným následníkem, ale zemřel ještě v mladém věku. Císařovniným následníkem byl poté jmenován jeho syn Karu-no-o. V roce 697 pak po císařovnině abdikaci nastoupil na trůn jako císař Mommu.
Císařovna Džitó vládla 11 let. Přestože se na Chryzantémovém trůnu vystřídalo celkem osm panovnic, jejich následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví. Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna Gemmei, po níž nastoupila na trůn její dcera, císařovna Genšó.
Roku 697 Džitó abdikovala v Mommuův prospěch a jako odstoupivší panovnice přijala titul daidžó tennó. Následně všichni japonští panovníci, kteří odstoupili ve prospěch svého následníka, přijímali po abdikaci stejný titul.
Džitó si nadále udržela moc a vliv jako takzvaná klášterní vládkyně, což se v Japonsku stalo zvláštní formou vlády. Tento systém se udržel až do roku 1192.
Místo, kde byla císařovna Džitó pohřbena, je známé. Císařovna je tradičně uctívána v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) ve městě Nara. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako mauzoleum císařovny Džitó, takže nese formální jméno Oči-no-Okanoe no misasagi.
Poezie
Manjóšú neboli Sbírka bezpočtu listů obsahuje básně, jež jsou připisovány císařovně Džitó. Následující waka (báseň) prý složila po smrti svého manžela císaře Temmua: [pozn. 1]
| japonsky | rómadži | česky |
|
やすみしし 我が大君の |
Jasumišiši waga ókimi no |
Ach, to podzimní listoví |
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Kōgyoku na anglické Wikipedii.
- ↑ Heroic with grace : legendary women of Japan. Mulhern, Cheiko Irie.. 1st. vyd. Armonk, N.Y.: M.E. Sharpe, 1991. ISBN 0873325273. OCLC 23015480 S. 58.
- ↑ a b Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.
- ↑ a b Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
- ↑ a b Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
- ↑ a b c d Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842
- ↑ Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). Gukanshō: The Future and the Past. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-03460-0; OCLC 251325323
- ↑ a b Nihonšoki, Volume 30
- ↑ "Life in the Cloudy Imperial Fishbowl", Japan Times. March 27, 2007.
- ↑ MINER, Earl Roy; MORRELL, Robert E.; 小田桐弘子. Google Books. The Princeton Companion to Classical Japanese Literature. : Princeton University Press, 21 September 1988. Dostupné online. ISBN 9780691008257.
- ↑ Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Insei" in Japan Encyclopedia, p. 391., p. 391, na Knihách Google
- ↑ The Manyoshu: The Nippon Gakujutsu Shinkokai (1940). Tokyo: Iwanami shoten. Reprinted by Columbia University Press, New York, 1965. ISBN 0-231-08620-2. Reprinted by Dover Publications, New York, 2005. ISBN 978-0-486-43959-4
- ↑ Kokka taikan (1901). Tokyo: Teikoku Toshokan, Meiji 30–34 . Reprinted Shinten kokka taikan (新編国歌大観), 10 vols. + 10 index vols.,Kadokawa Shoten, Tokyo, 1983–1992. ISBN 978-4-04-020142-9
- ↑ Nippon Gakujutsu Shinkōkai, p. 18 n1; n.b.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Džitó na Wikimedia Commons
| Japonští císaři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Temmu |
686–697 Džitó |
Nástupce: Mommu |
gou_Flag.svg)
