Go-Mizunó
V současném světě nabyl Go-Mizunó na významu, který přesáhl hranice a stal se tématem zájmu širokého spektra společnosti. Jeho význam se projevuje v různých oblastech, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. Go-Mizunó upoutal pozornost odborníků, akademiků, kritiků a široké veřejnosti, vyvolal debaty, úvahy a analýzy, které se snaží pochopit jeho dopad a vliv v současnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl ponořit se hlouběji do tématu Go-Mizunó, prozkoumat jeho různé aspekty a nabídnout širokou a kompletní vizi, která vymezí jeho rozsah a význam v současném světě.
| Go-Mizunó | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. června 1596 Kjóto |
| Úmrtí | 11. září 1680 Kjóto |
| Potomci | Meišó, Onna Ni no miya, Akiko-naishinnō, Yoshiko-naishinnō, Go-Kómjó, Shuchō-hosshinnō, Sōchō-joō, Kamo-no-miya, Bunchi-joō, Teruko-naishinnō, Go-Sai, Richū-joō, Yasuhito, Prince Hachijō, Gyōjo-hosshinnō, Cuneko-naišinnó, Reigen, Sukehito-shinnō, Shōjō-hosshinnō, Bunsatsu-nyoō a Niinomiya |
| Otec | Go-Józei |
| Matka | Sakiko Konoe |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Go-Mizunó (japonsky 後水尾天皇, Gomizunó -tennō, 29. června 1596 – 11. září 1680) byl 108. císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti. Jeho vláda trvala od 9. května 1611 do 22. prosince 1629. Byl tedy prvním císařem, který vládl celý čas v období Edo.
Než se stal císařem, znělo jeho osobní jméno (imina) Kotohito (政仁) či Masahito. Po nástupu na Chryzantémový trůn přijal trůnní jméno Go-Mizunó. Stalo se tak na počest 56. císaře Seiwy z 9. století (清和天皇), který bývá podle místa své hrobky rovněž nazýván císař Mizunó (水尾帝, Mizunó-tei). Výraz go- (後) se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Mizunó, který byl třetím synem císaře Go-Józeie, tedy může být označován jako „pozdější císař Mizunó“. Jelikož se japonské go v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být rovněž označován jako Mizunó druhý či Mizunó II.
Události za Go-Mizunóova života
Princ Kotohito se stal císařem po abdikaci svého otce císaře Go-Józeie, načež krátce nato nastoupil na Chryzantémový trůn. Jeho vláda spadá do období rozmachu Tokugawského šógunátu, kdy Japonsko z pozice šógunů ovládali Hidetada Tokugawa a Iemicu Tokugawa.
Stejného dne, kdy Hidejori Tojotomi přibyl do Kjóta, aby navštívil bývalého šóguna Iejasua Tokugawu, tedy 20. května 1610, oznámil císař Go-Józei svůj záměr vzdát se trůnu. Po jeho abdikaci 9. května 1611 se novým císařem stal teprve 16letý princ Kotohito.
Dne 26. listopadu 1614 zasáhlo Japonsko silné zemětřesení. Téhož roku byl rovněž odlit velký zvon pro kjótský chrám Daibucu. Počátkem listopadu pak začalo obléhání Ósaky, které trvalo až do 22. ledna následujícího roku a skončilo porážkou vojska Hidejoriho Tojotomiho armádou šóguna Hidetady Tokugawy a jeho otce Ijeasua. Hidejori Tojotomi však už na jaře 1615 nedodržel podmínky kapitulace, když shromáždil ještě větší vojsko, začal opravovat Ósacký hrad a zaútočil na šógunátní jednotky v okolí Ósaky. Takzvaná letní kampaň obléhání Ósaky, která začala v květnu, vyvrcholila v bitvě u Tennódži, která skončila vypálením Ósackého hradu a rituální sebevraždou Hidejoriho Tojotomiho. Tak skončilo poslední větší povstání proti nadvládě Tokugawů na následujících více než 250 let.
Roku 1623 jmenoval císař syna Hidetady Tokugawy Iemicu Tokugawu šógunem a posléze rovněž navštívil jeho sídlo hrad Nidžó.
V roce 1627 došlo k takzvanému Incidentu s purpurovým rouchem (japonsky 紫衣事件, šie džiken) mezi císařem a šógunem, kdy byl císař obviněn, že navzdory šógunovu výnosu, který to na dva roky zakazoval, propůjčil více než deseti kněžím čestné purpurové roucho. Takové výnosy měly zřejmě sloužit k tomu, aby se přerušilo pouto mezi císařem a náboženskými kruhy. Šógunát okamžitě prohlásil císařův akt za neplatný a nařídil zabavení oděvů. Kněží, které císař takto poctil, byli posláni do vyhnanství. Tato konfrontace mezi císařským dvorem a šógunátem byla natolik tvrdá, že se má za to, že přispěla k císařovu rozhodnutí abdikovat na trůn. Go-Mizunó abdikoval 22. prosince 1629, v den, kdy kněží zúčastnění v Incidentu s purpurovým rouchem odešli do exilu. Chryzantémového trůnu se vzdal ve prospěch své dcery Okiko (興子内親王), která se stala císařovnou Meišó. Po zbytek svého dlouhého života se Go-Mizunó soustředil na různé estetické projekty, z nichž asi nejznámější jsou úžasné zahrady císařské vily Šugakuin v Kjótu.
Císař Go-Mizunó zemřel 11. září 1680. Jeho památka je uctívána v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku, v níž se nachází císařské mauzoleum (misasagi) nazývané Cuki no wa no misasagi (月輪陵). Spolu s ním je zde pohřbeno 10 jeho následovníků. Jsou to: císařovny Meišó a Go-Sakuramači a císaři Go-Kómjó, Go-Sai, Reigen, Higašijama, Nakamikado, Sakuramači, Momozono a Go-Momozono.
Rodina
Císařský princ Kotohito neboli císař Go-Mizunó byl třetím synem císaře Go-Józeie. Měl 7 manželek, s nimiž zplodil celkem 35 dětí, 18 synů a 17 dcer. Žili společně ve Vnitřním paláci Dairi (内裏) paláce Heian. Císař byl otcem princezny Okiko, pozdější císařovny a princů Cuguhita (紹仁親王), pozdějšího císaře Go-Kómjóa, Nagahita (秀宮良仁親王), pozdějšího císaře Go-Saie a prince Satohita (高貴宮識仁親王), pozdějšího císaře Reigena.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Go-Mizunoo na anglické Wikipedii.
- ↑ Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum, Imperial Household Agency
- ↑ a b c d e f g h PONSONBY-FANE, Richard. The Imperial House of Japan. : , 1959. Dostupné online.
- ↑ a b c d TITSINGH, Isaac. Nipon o daï itsi ran; ou, Annales des empereurs du Japon. : , 1834. Dostupné online. S. 409–411.
- ↑ Nihon Rekishi Chimei Taikei. Seiwa Tennō Ryō (清和天皇陵). Tokyo: Shogakukan, 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-25. (japonsky)
- ↑ KITABATAKE, Chikafusa. A Chronicle of Gods and Sovereigns: Jinnō Shōtōki of Kitabatake Chikafusa. Překlad Varley H. Paul. : , 1980. Dostupné online. S. 44.
- ↑ a b c MEYER, Eva-Marie. Japans Kaiserhof in der Edo-Zeit. : , 1999. Dostupné online. S. 186.
- ↑ TURNBULL, Stephen. Osaka 1615: The Last Battle of the Samurai. Illustrated by Richard Hook. : Bloomsbury Publishing, 2012. Dostupné online. ISBN 9781846037993.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Go-Mizunó na Wikimedia Commons
| Japonští císaři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Go-Józei |
1611–1629 Go-Mizunó |
Nástupce: Meišó |
