Dnes je David Hrbek téma, které se v naší společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se David Hrbek stal předmětem zájmu velkého počtu lidí na celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na zdraví, ekonomiku nebo životní prostředí, David Hrbek dokázal upoutat pozornost akademiků, odborníků i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty David Hrbek, od jeho počátků až po jeho možné důsledky v budoucnosti.
David Hrbek | |
---|---|
Narození | 26. ledna 1968 (56 let) Olomouc Československo |
Povolání | spisovatel, bohemista, anglista, kurátor a učitel |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
David Hrbek (* 26. ledna 1968 Olomouc) je lektor Muzea umění v Olomouci, moderátor a český spisovatel.
Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci aprobaci česká filologie, anglická filologie. V rodišti působil sedm let jako učitel na Slovanském gymnáziu. Od roku 2000 pracuje jako lektor animací v Muzeu umění Olomouc. Od roku 2003 rovněž působí jako moderátor talkshow s názvem Scénické rozhovory v pražském Švandově divadle. Mezi jeho hosty byli například Václav Havel, Tomáš Sedláček, Tomáš Klus, Suzanne Vega, Tommy Emmanuel, Michael McCartney (bratr Paula McCartneyho), Lou Reed, Michael Nyman, Hana Hegerová, Jiří Bartoška, Jiří Grygar, Libor Pešek, Bára Hrzánová, Jindřich Štreit, Vojtěch Dyk a desítky dalších osobností kulturního a společenského života. Od února do června 2011 uváděl svou Talkshow Davida Hrbka nejprve v olomouckém Arktic Music Clubu, od září 2011 našel pořad svou domovskou scénu v Divadle hudby Olomouc a nově v kroměřížském Domě kultury.[zdroj?]
Charakter Hrbkovy literární tvorby spočívá v zaznamenávání detailů ze skutečnosti, v převyprávění příběhů z každodenního života, v prostém shromáždění materiálu bez většího komponování a přebytečných dějových zvratů. V jeho textech je ponechán prostor pro čtenáře a jeho vlastní fantazii. Autorovi je vlastní jemný humor skrývající se za poetickým jazykem. Využívá bohaté symboliky a metafor. V díle je rovněž patrný židovský původ – propojení minulosti se současností.[zdroj?]
Kromě spolupráce s olomouckým Divadlem hudby a pražským Švandovým divadlem je rovněž autorem několika rozhovorů pro časopis Reflex (např. Suzanne Vega, Klaus Voormann, Oliviero Toscani, Josef Jařab, Benjamin Kuras či sestry Steinovy). Na jeho autorském kontě jsou také tři velké knižní rozhovory.[zdroj?]