Dno

V dnešním světě je Dno téma, které nabylo nebývalého významu. Jeho dopad se rozšiřuje do všech oblastí každodenního života, od politiky po populární kulturu, přes technologie a společnost. Postupem času se Dno stal fenoménem, ​​který nerozlišuje hranice ani bariéry, protože jeho vliv překračuje všechny typy kontextů a realit. V tomto článku do hloubky prozkoumáme mnoho aspektů Dno a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v různých oblastech každodenního života.

Tento článek je o spodní stěně nádoby. O městě pojednává článek Dno (město).
Dno sudu

Dno je spodní, obvykle vodorovná stěna nádoby, sudu, krabice a podobně. V tomto specifickém významu nemá jednoznačný ekvivalent v germánských aj. jazycích, kde se užívají slova s širším významem (angl. bottom, něm. Boden).

Metaforické významy

Vlastní význam se rozšířil na mořské dno, dno řeky, rybníka, studny, bazénu a podobně. V běžné řeči se užívají i další metafory:

  • vypít sklenici až na dno nebo až do dna znamená úplně, beze zbytku.
  • vypít pohár (kalich) hořkosti až do dna znamená prožít úplný neúspěch či zklamání .
  • být na dně znamená být bez prostředků a bez vyhlídek, v neřešitelné osobní situaci.
  • být na dně ve společnosti znamená být úplně dole, odkud se už nedá hlouběji klesnout.
  • odrazit se ode dna znamená dosáhnout nějakého minima, kde se pokles zastavil, případně zahájit růst či vzestup

Odtud také slovo bezedný (stč. bezdna, propast), tj. schopný pohltit libovolné množství tekutiny, peněz a pod.

Zdrobnělina dýnko se užívá také pro plochou, vyztuženou část policejní, důstojnické čepice atd.

Se slovem dno souvisejí i odvozeniny jako oddenek.

Odkazy

Literatura

  • V Machek, Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1971. Heslo Dno.
  • Ottův slovník naučný, heslo Dno. Sv. 3, str. 181

Související články

Externí odkazy