V tomto článku budeme podrobně analyzovat a diskutovat o tématu Eduard Outrata, tématu, které zaujalo pozornost lidí z různých oborů a vyvolalo velký zájem ve společnosti obecně. Eduard Outrata je téma, které vyvolalo debaty a protichůdné názory kvůli své relevanci a dopadu na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Eduard Outrata, stejně jako jejich důsledky a možné dopady v budoucnu. Tato analýza se snaží podpořit hlubší a úplnější porozumění tématu s cílem podpořit konstruktivní a obohacující dialog.
JUDr. Dr. techn. Ing. Eduard Outrata | |
---|---|
1. ministr financí Československa exilové vlády v Londýně | |
Ve funkci: 21. července 1940 – 27. října 1941 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Šrámek |
Předchůdce | nikdo (funkce vznikla) |
Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
státní ministr exilové vlády v Londýně (pověřený agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností) | |
Ve funkci: 27. října 1941 – 12. listopadu 1942 | |
Prezident | Edvard Beneš |
Předseda vlády | Jan Šrámek |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1948–1951) |
Narození | 7. března 1898 Čáslav Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. června 1958 (ve věku 60 let) Praha Československo |
Choť | Emma Outratová, roz. Čepková |
Děti | Edvard Outrata, Lydia Vítová, roz. Outratová, Jan Outrata |
Alma mater | Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Outrata (7. března 1898 Čáslav – 8. června 1958 Praha) byl československý národohospodář, politik a účastník protinacistického odboje.
Absolvoval gymnázium v Časlavi, poté vystudoval práva a Vysokou školou obchodní v Praze.
Roku 1923 nastoupil jako pracovník do brněnské Zbrojovky. Od roku 1933 byl jejím obchodním ředitelem a v letech 1936–1939 generálním ředitelem. V červnu roku 1939 odešel s rodinou do exilu, když se nevrátil ze služební cesty do okupované vlasti a stal jedním z představitelů II. odboje, spoluzakladatelem Československého národního výboru (ustaven 17. listopadu 1939 v Paříži), v londýnské exilové vládě ministrem financí (1940–1941) a následně (1941–1942) státním ministrem pověřeným agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností. V letech 1940–1945 člen státní rady v Londýně.
Významně pomohl i Spojencům, když předal britské vládě k využití technické novinky Zbrojovky. Patřila k nim tzv. toleranční soustava, která umožňovala vzájemnou výměnu součástí pušek a jiných zbraní, technická řešení lehkých pěchotních zbraní včetně kulometu Bren a těžkého kulometu Besa, které se pak staly účinnou zbraní britské armády.
Po válce se s rodinou vrátil do Československa. Ačkoliv před válkou inklinoval k národním socialistům, jako jeden z mála zůstal po Únoru 1948 ve funkcích, když akceptoval komunistický režim. Zastával vyšší státní funkce, v letech 1945–1949 byl generální sekretář Hospodářské rady při předsednictvu vlády, v letech 1946–1949 byl místopředseda Ústřední plánovací komise, poté v letech 1949–51 působil jako náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise.
Roku 1951 mu komunistický režim přestal důvěřovat a v době čistek byl uvězněn. Následně byl roku 1954 v politickém procesu, na základě vykonstruovaných obvinění, odsouzen na 12 let vězení. V roce 1956 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel 8. června 1958 v Praze. V roce 1963 byl soudně rehabilitován.
V databázi Archivu bezpečnostních složek abscr.cz je Outrata, Eduard, datum narození 7.3.1898 a 7.5.1898 (nejstarší záznam, zaveden 15.8.1955) uveden jako zaznamenán: