V dnešním článku budeme hovořit o Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská je téma, které vzbudilo zvědavost mnoha lidí v různých oblastech, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí každodenního života. Od technologií, přes módu, přes kulturu a politiku se Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská podařilo upoutat pozornost širokého spektra společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská a analyzujeme jeho dopad a relevanci v dnešním světě. Nenechte si ujít tento fascinující průzkum Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská!
Eleonora Falcko-Neuburská | |
---|---|
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně | |
Eleonořin portrét od neznámého autora. | |
Korunovace | 1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou. |
Narození | 6. ledna 1655 Düsseldorf |
Úmrtí | 19. ledna 1720 (ve věku 65 let) Vídeň |
Pohřbena | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | Klaudie Felicitas Tyrolská |
Nástupce | Amálie Vilemína Brunšvická |
Manžel | Leopold I. |
Potomci | Josef I. Kristýna Marie Alžběta Leopold Josef Marie Anna Josefa Marie Terezie Karel VI. Marie Josefa Marie Magdalena Habsburská Marie Markéta |
Dynastie | Wittelsbachové |
Otec | Filip Vilém Falcký |
Matka | Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf – 19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem s Leopoldem I. se stala římskou císařovnou.
Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hesensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Alžběta měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera. Byla na svou dobu velmi vzdělaná: naučila se italsky, latinsky a francouzsky, učila se hře na hudební nástroje, hudební kompozici, skládala hudbu a psala básně.
Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého. Svatba se konala v dómu v Pasově. Leopold byl o 15 let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž však otce přežil jen syn a dvě dcery.
Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.
Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.
Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Magdalena Gonzagová.
I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.
Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.
Císařovna Svaté říše římské | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Římskoněmecká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Uherská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |
Chorvatská a slavonská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klaudie Felicitas Tyrolská |
1676–1705 Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská |
Nástupce: Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská |