V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Marie Ludovika Španělská. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny relevantní aspekty Marie Ludovika Španělská a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech. V tomto směru se budeme snažit porozumět jeho důležitosti a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako jeho vlivu v různých kulturách a kontextech. Marie Ludovika Španělská se stal tématem obecného zájmu, a proto je nezbytné ponořit se do jeho významu a všech dimenzí, které ho obklopují. Přidejte se k nám na této cestě po Marie Ludovika Španělská a pojďme společně objevit vše, co to obnáší.
Marie Ludovika Španělská | |
---|---|
Římskoněmecká císařovna, královna česká, uherská, chorvatská, rakouská arcivévodkyně a velkovévodkyně toskánská | |
Portrét císařovny Marie Ludoviky Španělské z roku 1775 (autor Anton Raphael Mengs) | |
Korunovace | 12. září 1791, Praha (českou královnou) |
Narození | 24. listopad 1745 Portici |
Úmrtí | 15. květen 1792 (46 let) Vídeň |
Manžel | Leopold II. |
Dynastie | Bourbon-Anjou |
Otec | Karel VI./III. |
Matka | Marie Amálie Saská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Ludovika (Luisa) Španělská (24. listopadu 1745 Portici (Kampánie) – 15. květen 1792 Vídeň) byla císařovna Svaté říše římské (1790–1792), královna česká a uherská, velkovévodkyně toskánská (1765–1790) a infantka španělská.
Pocházela z rodu Bourbonů, byla dcerou krále Karla III. Španělského a jeho manželky, princezny Marie Amálie Saské.
Světlo spatřila již jako páté dítě neapolsko-sicilského královského páru a také pátá dcera, ze starších sester se však dospělosti dožila pouze o rok starší Marie Josefa. Roku 1759 se její otec stal španělským králem a rodina se přestěhovala do Španělska.
Postupem času se rodina rozrostla ještě o dalších osm dětí, mezi nimiž byl i příští španělský král Karel IV. a král neapolsko-sicilský Ferdinand I. (zakladatel vedlejší větve Bourbon-Obojí Sicílie a otec budoucí rakouské císařovny Marie Terezy).
Dne 16. února 1764 uzavřela sňatek per procurationem (v zastoupení) v Madridu s arcivévodou Leopoldem, druhým synem císaře Svaté říše římské Františka Štěpána Lotrinského a jeho manželky, české a uherské královny Marie Terezie. Leopold byl dědicem Toskánského velkovévodství.
Marie Ludovika a Leopold se poprvé setkali o rok později 5. srpna, kdy uzavřeli v Innsbrucku oficiální sňatek. O pár dní později (18. srpna) František Štěpán zemřel a oba mladí manželé se stali toskánskými velkovévody, přestěhovali se proto do Florencie, kde prožili následujících pětadvacet let života.
Po smrti císaře Josefa roku 1790 se jeho právoplatným nástupcem stal bratr Leopold a po jeho boku Marie Ludovika císařovnou Svaté říše římské a královnou českou a uherskou atd. Celá rodina se přestěhovala do Vídně, kde oba manželé krátce po sobě zemřeli v roce 1792. Pochováni jsou v kapucínské kryptě ve Vídni. Dědicem trůnu se stal jejich syn František.
Svému manželovi porodila za sedmadvacet let manželství 16 dětí:
Císařovna Svaté říše římské | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Josefa Bavorská |
1790–1792 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Marie Tereza Bourbonská |
Toskánská velkovévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Terezie |
1765–1790 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Luisa Marie Bourbonská |
Česká, uherská a chorvatská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alžběta Kristýna |
1790–1792 Marie Ludovika Španělská |
Nástupce: Marie Tereza Bourbonská |