Gianna Nannini

V následujícím článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Gianna Nannini. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do mnoha aspektů, které činí Gianna Nannini tématem zájmu pro lidi všech věkových kategorií a profesí. Na těchto stránkách objevíme důležitost Gianna Nannini v moderní společnosti a její význam v různých oblastech. Ať už jste odborníkem v oboru nebo objevujete Gianna Nannini poprvé, tento článek vám poskytne úplný a aktuální přehled tohoto vzrušujícího tématu.

Gianna Nannini
Gianna Nannini při živém vystoupení v Norimberku, Německo, 2017
Gianna Nannini při živém vystoupení v Norimberku, Německo, 2017
Základní informace
Narození14. června 1954 (69 let)
Siena, Toskánsko
ItálieItálie Itálie
Žánrypop, rock, pop rock
Nástrojezpěv, klavír, kytara, housle
Aktivní roky1976–dosud
VydavateléRicordi, Gianna
RodičeDanilo Nannini
PříbuzníAlessandro Nannini (sourozenec)
SídloMilán
Webwww.GiannaNannini.com/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gianna Nannini (* 14. června 1954 Siena, Itálie) je italská zpěvačka a skladatelka populární hudby. Jejím nejznámějším hitem je píseň Bello e Impossibile z roku 1986.

Životopis

Studium

Gianna Nannini se narodila v toskánském městě Siena roku 1954. Nejprve navštěvovala Institut hudebních studií Luigiho Boccheriniho v Lucce. V roce 1975 odešla do Milána, kde studovala na konzervatoři (obory klavír, kytara, kompozice). O rok později jí vyšla první deska a začala se prosazovat na italské scéně. Roku 1994 odpromovala z filosofie na univerzitě v Sieně.

Sólová kariéra

Prvním jejím vydaným albem byla deska Gianna Nannini z roku 1976. O dva roky později vydává album California (inspirováno jejími cestami po USA), které je označováno jako rockové. Díky řezavému hlasu je často přirovnávána k Janis Joplin. Z desky California pochází její první velký hit – píseň America, která obsadila první příčky hitparád v Německu a severní Evropě. Album bylo platinové v Itálii a zlaté v Německu, Švýcarsku a Rakousku.

V roce 1981 potkala manažera Petera Zumstega a založila s ním nezávislé vydavatelství Gianna. Jejich spolupráce trvala celkem 23 let. Ve stejném roce začala skládat soundtrack pro film Sconcerto Rock Luciana Mannuzziho. Giannino páté album Latin Lover, na kterém spolupracovala například s Annie Lennox nebo Jackie Liebezeit, zaznamenalo opět úspěchy v podobě jedné platinové (Itálie) a třech zlatých desek (Německo, Švýcarsko a Rakousko). Roku 1983 si zahrála roli Titanie ve filmovém zpracování Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. V roce 1989 napsala píseň Un'estate italiana, která se stala oficiální znělkou italského Mistrovství světa ve fotbale v roce 1990. Roku 1995 vyrazila na klubové turné Extravaganza Club Tour, které bylo zvláštní tím, že všechna použitá elektřina pocházela výhradně ze slunečních elektráren. V dubnu roku 2007 vyšlo její album Pia Come la Canto Io, což byla kolekce písní, napsaná pro moderní popovou operu. Její nejnovější řadové album Inno z roku 2013 bylo nahráno v londýnských studiích Abbey Road.

Duety

Za svou hudební kariéru natočila Gianna Nannini celou řadu duetů s dalšími zpěváky. V roce 1987 například zpívala se Stingem a Brucem Springsteenem duety v představení Třígrošová opera Bertolda Brechta a Kurta Weilla v Schauspielhaus v Hamburku. Jiným známým duetem byla již zmiňovaná píseň Un'estate italiana, což byl duet s italským zpěvákem Edoardem Bennatem. Dále spolupracovala s Andreou Bocellim, italským raperem Fabri Fibrou nebo makedonským zpěvákem Tošem Proeskim.

Aktivismus

Gianna Nannini od počátků své kariéry aktivně podporuje ekologická, lidskoprávní a jiná aktivistická hnutí a charitativní projekty:

  • 1985 – charitativní projekt Musica Italia per Etiopia
  • 1989 – honorář za píseň Un'estate italiana věnovala na konto Amnesty International
  • 1995 – vystupuje na koncertu na podporu imigrantů Concerto di Solidarietà per gli Immigrati a po boku 16 tibetských mnichů na akci Concerto per il Tibet; v červenci na protest proti jaderným testům na atolu Mururoa vyšplhala na budovu francouzského velvyslanectví
  • 2002 – inkognito se zúčastnila Pochodu míru z Perugie do Assisi
  • 2003 – dvakrát navštívila Bagdád
  • 2009 – spolu s dalšími italskými zpěváky nahrála píseň Domani 21/04/09 na podporu obětí zemětřesení v Abruzzu

Diskografie

Informace převzaty z oficiálních stránek zpěvačky.

Řadová alba

  • Gianna Nannini (1976)
  • Una radura (1977)
  • California (1979)
  • G. N. (1981)
  • Latin Lover (1982)
  • Puzzle (1984)
  • Profumo (1986)
  • Malafemmina (1988)
  • Scandalo (1990)
  • Maschi e altri a španělská verze Chicos y otros(1992)
  • X Forza E X Amore (1993)
  • Dispetto (1995)
  • Cuore (1998)
  • Aria (2002)
  • Perle (2004)
  • Grazie (2006)
  • Pia come la canto io
  • Giannadream – Solo I Sogni Sono Veri
  • Extradream – Solo I Sogni Sono Veri
  • Io e te (2011)
  • Inno (2013)

Záznamy koncertů

  • Tutto Live (1985)
  • Giannissima (1991)

Soundtracky

  • Sconcerto Rock (1981)
  • Momo (2002)

Výběrová a best-off alba

  • Maschi e Altri (1987)
  • Bomboloni (1996)
  • Giannabest (2007)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianna Nannini na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Music List featuring Gianna Nannini . Rate Your Music . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Bio 3/4 . Sito Ufficiale . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11. (anglicky) 
  3. ↑ Gianna Nannini . Celebrity Net . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  4. ↑ Bio 4/4 . Sito Ufficiale . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-13. (anglicky) 
  5. ↑ Sogno di una notte d'estate . Internet Movie Database . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PB. Gianna Nannini – Inno . Music Server.sk, 2013-04-23 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-25. (slovensky) 
  7. ↑ Discografia . Sito Ufficiale . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. (anglicky) 

Externí odkazy

Nositelé ceny Premio Tenco
Pro hudebníka
Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022)
Pro kulturní osobnost
Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022)
Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot