V dnešní době je Gino Paoli tématem, které je přítomné v životech mnoha lidí. Jak čas plynul, Gino Paoli se stal relevantnějším a vyvolal zájem odborníků i fandů. Jeho vliv pokrývá různé oblasti, od módy po technologie, a jeho dopad lze pozorovat v tak rozmanitých oblastech, jako je politika, kultura a společnost obecně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Gino Paoli a pokusíme se porozumět jeho roli v dnešním světě. Od jeho vzniku až po jeho vývoj a jeho projekci do budoucnosti se ponoříme do tohoto fascinujícího tématu s cílem osvětlit jeho důsledky a jeho význam dnes.
Gino Paoli | |
---|---|
Narození | 23. září 1934 (89 let) Monfalcone |
Povolání | písničkář, zpěvák, politik a hudební skladatel |
Děti | Amanda Sandrelli |
Podpis | |
Webová stránka | ginopaoli |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gino Paoli (* 23. září 1934, Monfalcone, Itálie) je italský písničkář.
Narodil se v Monfalcone nedaleko Terstu, ale jeho rodina se záhy přestěhovala do Janova, kde Paoli žije dodnes.
Původně se věnoval malířství, teprve koncem 50. let se přiklonil k hudbě. Po vystřídání několika zaměstnání byl spolu se svými přáteli Luigi Tencem a Bruno Lauzim přizván ke spolupráci se studiem Ricordi. Jeho prvním úspěchem byla píseň La gatta (Kočka).
Další písní z jeho rané tvorby byla Il cielo in una stanza, kterou složil v r. 1959. Paoli přiznal, že ho text napadl když ležel na posteli v nevěstinci. Při pohledu na purpurový strop přišel na myšlenku že "láska kvete vždy a všude". Singl zazpívala Mina a stal se italskou nejprodávanější písní roku, dokonce se umístil v Billboard Hot 100. Píseň také zazněla ve filmech Io bacio... tu baci, Appuntamento a Ischia, Goodfellas a Sapore di sale.
V době svých velkých raných úspěchů se však Paoli dostal do závislosti na drogách a dokonce se pokusil o sebevraždu střelou do srdce, ale netrefil se. Pak se mu podařilo se vyléčit.
V r. 1974 se vrátil na hudební scénu s LP deskami I semafori rossi non sono Dio a Il mio mestiere (1977). V 80. letech Paoli vydal sérii alb a v r. 1985 podnikl turné po Itálii s Ornellou Vanoni.
V r. 1987 byl zvolen do italské poslanecké sněmovny za komunistickou stranu. V r. 1992 opustil politickou scénu a pokračoval ve své hudební kariéře.
Oženil se s herečkou Stefania Sandrelli, později se rozvedli. Jejich dcera Amanda Sandrelli se stala také herečkou.
Byl mu věnován jeden díl televizního dokumentárního cyklu Básníci Evropy (1996) Jiřího Vondráka.