V tomto článku prozkoumáme téma Hórjúdži do hloubky, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a jeho význam v různých oblastech každodenního života. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, ponoříme se do jeho historie, analyzujeme různé perspektivy a dáme hlas odborníkům v oboru. Na těchto stránkách vyzývám čtenáře, aby přemýšlel o Hórjúdži z různých úhlů pohledu a zpochybnil své vlastní předpojaté představy o něm. Doufám, že se tento článek prokáže jako zdroj znalostí a inspirace a že přispěje k obohacení dialogu kolem Hórjúdži.
Hórjúdži | |
---|---|
Čumon (centrální brána) a Godžú-no-tó (pětipodlažní pagoda) v Hórjúdži | |
Základní informace | |
Výstavba | 607 |
Materiál | dřevo |
Poloha | |
Adresa | Ikaruga, Japonsko |
Souřadnice | 34°36′51,39″ s. š., 135°44′3,25″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buddhistický chrámový komplex Hórjú-dži | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Čumon (centrální brána) a Godžú-no-tó (pětipodlažní pagoda) v Hórjúdži | |
Smluvní stát | Japonsko |
Typ | Kulturní |
Kritérium | i, ii, iv, vi |
Odkaz | 660 (anglicky) |
Oblast | Asie |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1993 (17. zasedání) |
Hórjú-dži (japonsky: 法隆寺, „Chrám kvetoucího práva“) je buddhistický chrám ve městě Ikaruga, prefektura Nara, Japonsko. Jeho plné jméno je Hórjú Gakumondži (法隆学問寺) neboli „Vzdělávací chrám kvetoucího práva“, což napovídá, že chrám slouží nejen jako klášter, ale i jako seminář. V chrámovém komplexu se nacházejí jedny z nejstarších dřevěných budov na světě. Je počítán mezi sedm velkých narských chrámů (南都七大寺, Nanto šičidaidži).[p 1]
Chrám byl původně založen v roce 604 na příkaz prince Šótokua. Dokončen byl o tři roky později a byl tehdy pojmenován „Ikaruga-dera“ (斑鳩寺). V roce 670 chrám shořel a poté byl postupně obnovován až do počátku 8. století. Později se stal hlavním náboženským centrem Hossó buddhismu.
Mnoho z fresek, soch a další výzdoby uvnitř chrámu, stejně jako vlastní architektura, vykazují známky vlivu Číny, Korey a Indie.
Hórjúdži je jeden z nejstarších buddhistických chrámů v Japonsku. Pochází z doby, kdy buddhismus byl pro Japonce novým náboženstvím.
V roce 1993 byl chrám přidán na Seznam světového dědictví UNESCO. Také japonská vláda přiznala dvaceti budovám v chrámovém komplexu status „Národního pokladu“ nebo „Důležité kulturní památky“.
Hórjúdži se dělí na dvě části: starší Západní chrám (西院 Sai-in) a na Východní chrám (東院 Tó-in).