V dnešním světě je Henri Dutilleux předmětem rostoucího zájmu a debat v různých oblastech. Jeho dopad a vliv se rozprostírá v různých oblastech a kontextech a probouzí zvědavost a pozornost stále rozmanitější veřejnosti. Jeho význam je v současné společnosti nepopiratelný, vyvolává úvahy, výzkumy a diskuse při hledání pochopení jeho významu a rozsahu. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl zabývat se tématem Henri Dutilleux širokým a podrobným způsobem a zkoumat jeho různé aspekty, důsledky a výzvy, které v různých oblastech představuje. Bude analyzován dopad Henri Dutilleux v různých kontextech, stejně jako jeho vývoj v čase, což nabídne komplexní vizi, která přispívá k obohacení porozumění tomuto tématu.
Henri Dutilleux | |
---|---|
Henri Dutilleux (vlevo) a Régis Campo v roce 2004 | |
Základní informace | |
Narození | 22. ledna 1916 Angers, Francie |
Úmrtí | 22. května 2013 (ve věku 97 let) Paříž, Francie |
Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
Povolání | hudební skladatel |
Významná díla | Klavírní sonáta Petit air à dormir debout |
Ocenění | Praemium Imperiale (1994) velkokříž Řádu čestné legie (2004) Hudební cena Ernsta von Siemense (2005) Zlatá medaile Royal Philharmonic Society (2008) komandér Řádu svatého Karla |
Manžel(ka) | Geneviève Joyová |
Příbuzní | Jean-Louis Koszul (bratranec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Henri Dutilleux (22. ledna 1916 Angers, Francie – 22. května 2013 Paříž, Francie) byl francouzský hudební skladatel. Předtím než se trvale přestěhoval do Paříže, studoval na konzervatoři ve městě Douai. Pro Mstislava Rostropoviče složil například koncert pro violoncello Tout un monde lointain. Jeho posledním dílem byl cyklus Le temps l'horloge. V roce 1994 získal ocenění Praemium Imperiale.
12 skladatelů - přátel (C. Beck, L. Berio, P. Boulez, B. Britten, H. Dutilleux, W. Fortner, A. Ginastera, C. Halffter, H. W. Henze, H. Holliger, K. Huber a W. Lutoslawski) švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera (1906 - 1999), bylo požádáno ruským violoncellistou Mstislavem Rostropovičem, aby u příležitosti Sacherových 70. narozenin napsali skladby pro sólové violoncello, s použitím not obsažených v jeho jméně (eS, A, C, H, E, Re). Skladby byly částečně uvedeny v Curychu, 2. května 1976. Celý projekt "eSACHERe" bude uveden (poprvé v kompletním provedení) českým violoncellistou Františkem Brikciem, v roce 2011 v Praze.
Skladatel | Skladba |
---|---|
Conrad Beck | Drei Epigramme |
Luciano Berio | Les Mots sont allés ... |
Pierre Boulez | Messagesquisse |
Benjamin Britten | Tema 'Sacher' |
Henri Dutilleux | 3 Strophes sur le nom de Sacher |
Wolfgang Fortner | Thema und Variationen |
Alberto Ginastera | Punena n° 2, op. 45 |
Cristóbal Halffter | Variationen über das Thema eSACHERe |
Hans Werner Henze | Capriccio per Paul Sacher |
Heinz Holliger | Chaconne |
Klaus Huber | Transpositio ad infinitum |
Witold Lutosławski | Sacher-Variation |