Hernals

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Kostrbatý jazyk

Hernals
znak
Poloha
Souřadnice	48°13′57″ s. š., 16°16′46″ v. d.
Nadmořská výška	224 m n. m.
Stát	Rakousko Rakousko
Hernals
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,3 km²
Počet obyvatel	57 027 (2020)
Hustota zalidnění	5 024,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Peter Jagsch (od 2022)
Oficiální web	www.wien.gv.at/bezirke/hernals/
PSČ	1170
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hernals ( ) je 17. vídeňský městský okres. Byl vytvořený v roce 1892 ze samostatných obcí Hernals, Dornbach a Neuwaldegg.

Geografie

Poloha

Okres Hernals na severozápadě vídeňského správního území v oblasti horských pastvin Vídeňské pánve. Hernals má rozlohu 11,35 čtverečních kilometrů a je velikostí desátým z vídeňských okresů. Hernals zahrnuje pouze 2,7 % rozlohy Vídně. Okres je protáhlý podél toku dnešní kanalizace, dříve řekou Als mezi Vídeňským lesem a vídeňským "Gürtelem". Vídeňská řeka Als je druhým nejdelším potokem tekoucím z Vídeňského lesa do Dunaje. Nejvyšším bodem okresu je Heuberg se 464 metry nadmořské výšky a je známý svým návětřím. V Hernalsu je několik chráněných území. Chráněná krajina Hernalsu je ve Vídeňském lese a má výměru 5,93 čtverečních kilometrů, což činí 52.3 % plochy okresu. Menší tzv. ekologickou plochou je „Franze Glasera“ vyvýšenina v oblasti "Stefan-Zweig-Platz" a "Korngasse".

Sousední okresy a obce

Okres Hernals sousedí na severozápadě s dolnorakouskou obcí Klosterneuburg. Na západě Hernals sousedí s vídeňským okresem Penzing, kde okresní hranice vede podél potoka Dornbachu a "Amundsenstraße". Jižní hranice naproti okresu Ottakring je nejprve lesní území mezi "Heubergem" a "Gallitzinbergem" a probíhá východním směrem přes oblast až do "Gürtelu", Hernals na východě odděluje Josefstadt a Alsergrund. Na severu vede hranice okresu naproti Währingu špatně propustnou oblastí podél "Höhenrücken" a jeho "Schafberge". Severovýchodně sousedí Hernals také s "Döblingem". Zde leží území, které dříve patřilo Salmannsdorfu.

Okresní části

Původně samostatná předměstí Hernals, Dornbach a Neuwaldegg byla v roce 1892 samostatnými obcemi a dnes tvoří 17. okres. Hranice dřívějších obcí jsou v určitých mezích podle stávajících katastrálních území udržovány, přičemž špatně prostupnou východní část a Neuwaldegg zaujímá zalesněnou severní část okresu.

Členění okresu je trochu odlišné od úřední statistiky, ze kterých se počítají obecní obvody souhrnně. Šesti statistickými obvody okresu Hernals jsou Dornerplatz, Alt-Hernals, Äußere Hernalser Hauptstraße, Alszeile, Dornbach und Neuwaldegg. Hranice statistických obvodů Dornbach a Neuwaldegg jsou shodné, avšak nikoliv se stejnojmenným katastrálním územím.

Využití ploch

Zastavěné a stavební plochy Hernalsu činí 29,7 % z celkové plochy okresu (celá Vídeň 33,3 %). Podíl ploch obytných staveb celého území pro výstavbu činí 90,9 %, druhý nejvyšší podíl ve Vídni. Přiměřený je podíl ploch pro provozní objekty (2,8 %), jakož i plochy pro kulturu, náboženství, sportovní nebo jiné veřejné potřeby jsou malé (jen 5,4 %). Zeleň zaujímá 59,6 %, čímž se řadí na třetí zelený okres, 66,5 % zeleně připadá na lesy, 12,1 % na louky a 11,4 % na zahrádky. Na sport a volný čas a na zemědělskou půdu připadá 2,4 % jen nepatrnou částí. Kdysi podstatné pěstování vinné révy kromě zbytku v "Kleinen Schafbergu" je již zaniklé. Podíl dopravních ploch okresu je s 10.3 % velmi malý, vodstvo představuje 0,4 % plochy území okresu.

Historie

Historie obce Hernals připojené k okresu v roce 1892 viz Hernals (Vídeň).

Hernals do 1918

První osídlení na území dnešního okresu, jak vyplývá z archeologických nálezů pochází z mladší doby kamenné. To leželo u rybnaté řeky Als s plodnými prameny. Nálezy z doby Římské říše v prostoru "Elterleinplatzu" pokrývají cihlářské nálezy z legií. Ve středověku vznikly vesnice Hernals a Dornbach, Neuwaldegg vznikly na počátku novověku.

K založení 17. vídeňského okresu Hernals došlo až koncem 19. století. Potom se v roce 1850 již stali předměstím a začátkem sedmdesátých let se začalo diskutovat o připojení předměstí k Vídni. Ačkoliv předměstí byla proti, bylo připojeno na základě přání císaře Františka Josefa I. (1830–1916) projevené ve své řeči v roce 1888. Příslušný zákon vstoupil v platnost dnem 1. ledna 1892 a Hernals se spojil s obcí Dornbach a Neuwaldegg a vytvořili 17. vídeňský okres. Obec Hernals byla přitom nejvýraznější ze tří obcí a dokonce i do Vídně vstoupila bohatá obec Dolního Rakouska. V roce 1890 žilo v novém okrese 74 657 obyvatel v 1803 domech. Za okresního představitele Kretscheka a hernalského městského radu Sebastiana Grünbecka byla provedena rekonstrukce kaple Svaté Anny, postaveny lázně a několik škol, jakož i regulace ulic a rozšířen hřbitov. V roce 1894 byl odstraněn Linienwall a postavena městská dráha. Hernalské tržiště bylo rozšířeno na "Zimmermannplatzu".

Hernals 1919–1945

Pod sociálními demokraty v Rudé Vídni po první světové válce byla požadovaná bytová výstavba. V roce 1922 za Karla Ehna (1884–1959) v "Balderichgasse" byl postaven první obecní bytový dům se 164 byty. Největší v Hernals postavený v roce 1929 městský obytný dům v ulici "Wattgasse" s 294 byty. Na základě finančního tlaku spolkové vlády byla výstavba snižována, podíl obecních bytů v Hernals zůstal s 1467 byty pod vídeňským průměrem.

Po Schattendorferském rozsudku došlo také v Hernbals k nepokojům, dne 15. července 1927 došlo k útoku výtržníků na policejní strážnici v Hernalské "Hauptstraße 158". Tento dav vyházel inventář a na ulici zapálil. Dva stromy v aleji byly zasaženy ohněm a později jako "revoluční stromy" byly udržovány. Nepokoje pokračovaly dále a pět lidí zemřelo.

Rakouské občanské nepokoje v únoru 1934 se odehrávaly mimo Hernals. Kvůli obstávce sociální demokracie byla však okresní rada rozpuštěna a dosazeni noví představitelé

Hernals po 1945

Druhá světová válka skončila v Hernals příchodem sovětského vojska dne 7. dubna. Zůstali do září 1945 v Hernals, když je potom vystřídala americká okupační vojska. Vedle obnovy poničených domů patřila hlavní pozornost výstavbě nových bytů. Do roku 1955 bylo v Hernals postaveno 1050 bytů a do roku 1991 přibylo dalších 2948 bytů.

Během devadesátých let došlo pětkrát k malým změnám v hranicích okresu. V roce 1990 byla hranice k Währingu mezi "Czartoryskigasse" a "Herbeckstraße" mírně posunuta v neprospěch Hernalsu. V oblasti ulic "Savoyenstraße", "Wilhelminenstraße" a "Oberwiedenstraße" získal Hernals v roce 1992 velmi malé nezastavěné území od okresu Ottakring. Roku 1995 dostal Hernals od Währingu v oblasti ulic "Höhenstraße", "Keylwerthgasse" a "Salmannsdorfer Straße" obytnou oblast a 1998 byla hranice k Ottakringu v oblasti ulic "Spinozagasse" mezi "Steinmüllergasse" a "Rosenackerstraße" část posunutou k severu. Doposud poslední změna hranic byla provedena v roce 2001 v oblasti "Kongressparku", která se kompletně překládá na území Ottakringu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Na konci 19. století měl okres Hernals 63 038 obyvatel. Do roku 1910 narostl počet obyvatel přes 60 % na 103 000. Později se však růst počtu obyvatel zastavil, snižoval a který se udržuje až do roku 2001. Jen v osmdesátých letech došlo k lehkému růstu v Hernals, po posledním sčítání lidu v roce 2001 počet obyvatel klesá a činí nyní 47 610. Od roku 2001 je růst obyvatel jinak zjišťován.

Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatel v Hernals se odráží z velké části podle vídeňského průměru. 21,4 % obyvatel Hernalsu je ve věku nad 60 roků. 52,8 % z obyvatel je žen. S 28,8 % je výrazně vyšší průměr podílu cizinců. Nejvyšší podíl při sčítání lidu 2001 je 33,9 % státních občanů ze Srbska a Černé Hory před Turky (14,7 %) a Bosny (9,7 %).

Ze 40 665 obyvatel, kteří mají přes 15 roků, má 12,6 % univerzitu, vysokou odbornou školu nebo "Akademii" jako nejvyšší školní vzdělání (Vídeň 11,8 %). Dalších 15,6 % absolvovali maturitu (Vídeň 15,7 %), 35,5 % je vyučeno řemeslu nebo má střední školu (Vídeň 39,2 %) a 36,3 % má povinnou školní docházku jako nejvyšší vzdělání (Vídeň 33,2 %).

Průměrný roční čistý příjem zaměstnance v roce 2004 činí 17 768 € (Vídeň 18 489 €), penzisté mají 16 600 € (Vídeň 16 412 €). Mužské obyvatelstvo má výdělek 19 940 € čistého (penzisté 19 780 €), Naproti tomu ženy mají 15 329 € čistého (penzistky 14 531 €). Vesměs se považuje příjem hernalských pracujících přibližně o čtyři procenta nižší než je vídeňský průměr, penzisté ale nedosahují.

Náboženství

Náboženské vyznání je v Hernalsu rozloženo následovně: 47,4 % jsou římskokatolického vyznání, 9,4 % pravoslavná církev, 9,4 % islámské, 4,1 % evangelické a 23,4 % je bez vyznání. V Hernalsu jsou čtyři římskokatolické farnosti (ve Vídni je 17 děkanství a arcibiskupství.

Před rokem 1938 byla v Hernals židovská obec. Nebyla sice žádná synagoga, ale spolková modlitebna Gemilath Chesed („Man übt Gnade") v ulici "Thelemangasse 8", zřízená v roce 1929. Starostou byl Julius Krupnik a rabínem Markus Leib Habermann. Spolková modlitebna nacisty byla uzavřena a členové židovské obce buď emigrovali nebo byli deportováni a vyvražděni. Dnes je v "Thelemanngasse 8" malá Sultanahmet mešita.

Budova v "Thelemangasse 8" jakož i domovní čísla 2, 4, 6 byli ve vlastnictví železářského továrníka Mandelbauma, který musel v roce 1940 uprchnout do Anglie. Vnuk od zakladatele Bernharda Mandelbauma je americký autor Frederic Morton (narozený 1924 jako Fritz Mandelbaum), dům v "Thelemanngasse 8" navštěvuje mládež z reálného gymnázia.

Politika

Hernals byl po volbách v 19. i 20. století ovládán "Křesťanskodemokratickou stranou". Franz Helbling (1831-1904), nejstarší starosta Hernals, byl 1891 zvolen okresním představitelem. Při prvních všeobecných volbách dosáhla sociální demokracie v Hernals s 58 % absolutní většinu před křesťanskými socialisty (27 %) a česko-slovenskými demokraty. Tyto poměry ve značné míře trvaly až do roku 1932, zmizeli Čechoslováci a přidali se nacisté na vrub křesťanských sociálů a získali 17 %. Jako okresní představitel dominoval sociální demokrat Anton Haidl (1870-1949) od 1919 do 1934.

Při prvních volbách v listopadu 1945 dosáhla (SPÖ) s 57 % absolutní většinu a udržela průběžně až do dneška vedení okresu. Vzestupem (FPÖ) v devadesátých letech se spojili s nadvládou (SPÖ) a vládnou společně. V roce 1991 (SPÖ) získali ještě 43 %, tak klesali a 1996 získali 33,4 %. (FPÖ) je nyní s 28,46 % (+ 6,27) je ještě vzadu. Volby 2001: Ve volbách se zase otočila vývojová tendence zpět. (SPÖ) dosáhla 39,90 %, die (FPÖ) 20,81 %. (ÖVP) zůstává s 19,54 % vzadu. (Zelení) posílili a získali 15,31 %. Volby 2005: V okresních zastupitelských volbách 23. října 2005 dosáhli (SPÖ) 41,14 % (+1,19 / 17 mandátů). (ÖVP) získali 21,82 % (+2,82 / 9 mandátů) a dostávají se opět do vedení. (Zelení) získali 18,44 % (+3,13 / 8 mandátů).

Kultura a pamětihodnosti

• Hlavní církevní pamětihodností Hernalsu je "Kalvarie-kostel" Srdce Ježíšovo a kostel Redemptoristů.
• Jorgerovy lázně, vídeňský sportovní klub v Dornbachu a Kouzelná studna se sochou Schrammelova kvarteta.
• V Dornbachu je farní kostel a kaple Svaté Anny, ve Neuwaldeggu "Zámek Neuwaldegg" a "Schwarzenbergpark".

Divadla

Se zakládáním divadel v Hernals to nebývalo dříve úspěšné. V revolučním roce 1848 bylo zavřeno divadlo v Josefstadtu a v Hernalsu byla založena "První vídeňská národní aréna". Po několika letech bylo divadlo zavřeno. Také 1966 založené divadlo v Dornbachu muselo být za šest měsíců zavřeno.

Menší divadlo bylo také v meziválečném období na nároží ulic "Dornbacherstraße" a "Vollbadgasse". Tuto rolnickou scénu v roce 1948 převzala operetní scéna. Přestože byla vyprodaná představení, muselo se divadlo kvůli finančním problémům za rok zavřít. Dnes jsou v Hernals dvě důležitá a známá divadla. V tradiční vojenské metropoli Vídni jsou zachovány muzikálové a kabaretní programy ve vídeňských kulisách a stylu.

Muzea

V Hernalském okresním muzeu je věnována pozornost bratrům Schrammelovým. Kalvarie-kostelu, dřívějšímu pěstování vinné révy, tureckým dobám, hernalské zvláštnosti v protestantství, zámku a parku Neuwaldegg, jakož i dalším tématům.

U příležitosti dvousetletého výročí byla v roce 2001 byla vytvořena mimořádná výstava o polním maršálu Franzi Moritzi von Lacy. Mimoto okres má také muzeum fiakrů a záchranné služby.

Parky

Hernals má nejstarší krajinnou zahradu Rakouska, Schwarzenbergpark v Neuwaldegg, přímo ve Vídeňském lese zahrnující 80 hektarů. Vedle toho jsou v Hernals ještě další menší parky jako 1,7 ha velký "Lidlpark" s četnými japonskými okrasnými třešněmi - sakurami.

Necelý hektar plochy má "Alexander-Lernet-Holenia-Park" a "Josef-Kaderka-Park" v Dornbachu, jakož i "Pezzlpark" v Hernalsu.
Hanslteich je oblíbeným cílem vycházek obyvatel i výletníků. Rybník byl založený přibližně v roce 1920. Je napájený potokem Alserbach a je obklopen lesem a loukami.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava

Přes Hernals vede síťová vídeňská "S-Bahn" železniční trať se zastávkou "Wien-Hernals". Na druhé straně okresu u 9. okresu je stanice Alser Straße podzemní dráhy "U-Bahn" linky U6. Mimoto má Hernals ještě tramvajové a autobusové linky.

Na východním okraji okresu je vícepruhová silnice "Vídeňský Gürtel". V části okresu Neuwaldegg začíná ulice Höhenstraße vedoucí až do Vídeňského lesa.

Zdravotnictví

Jedinou nemocnicí v Hernals je v roce 1935 založená kongregací Sester od Božího Spasitele. V okrese jsou troje lázně: „Schafbergbad“ (tradiční koupaliště), Z roku 1914 stylové lázně Jörgerbad, jakož i privátní koupaliště Neuwaldegg na okraji Vídeňského lesa.

Průmysl

Z četného průmyslu a živností z doby industrializace se udržela jen malá část. Byl to především potravinářský průmysl, zpracovatelské živnosti a lehký průmysl. Ještě dnes je tu 350 až 400 provozoven. Celkem je v Hernals 2221 pracovišť s 18 tisíci místy. Dvě třetiny připadají na služby, 23 % na živnosti a průmysl a 8 % na stavebnictví. Ještě 120 lidí je činných v zemědělství a vinařství. Skoro polovina pracovišť má čtyři nebo méně pracovníků. Největším zaměstnavatelem v Hernals je továrna na cukrovinky "Manner", jediný provoz s více než 500 zaměstnanci.

Partnerská města

Partnerským okresem je 17. okres Tokia "Fuchu- (To-kyo-)". Ozdobné třešně v „Lidlparku“ jsou darem tohoto partnera, Školní třída gymnázia "Geblergasse" navštívila partnerský okres.

Osobnosti

• Ferdinand Sauter (1804-1854), básník
• Friedrich von Schmidt (1825-1891), architekt, čestný občan města Vídně
• Johann Schrammel (1850-1893), hudební skladatel a hudebník
• Josef Schrammel (1852-1895), hudební skladatel a hudebník
• Josef Venantius von Wöss (1863-1943), kostelní hudebník, skladatel a vydavatel
• Josef Manner (1865-1947), podnikatel, zakladatel firmy Manner
• Edmund Eysler (1874-1949), operetní skladatel
• Ewald Balser (1898-1978), německý herec
• Josephine Mutzenbacherová, známá, ale smyšlená postava děvčete z ulice
• Karl Schäfer (1909-1976), krasobruslař
• Josef Meinrad (1913-1996), komorní herec
• Marianne Schönauerová (1920-1997), herečka
• Frederic Morton (* 1924), spisovatel
• Hansi Lang (1955-2008), zpěvák, hudebník a herec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hernals na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hernals na Wikimedia Commons
• Offizielle Seite des Bezirk Hernals
• Bezirksmuseum Hernals Archivováno 12. 4. 2009 na Wayback Machine.
• Wiener Sport-Club, gegründet 1883 in Dornbach, Hernals

Literatura

• Felix Czeike, Walter Lugsch: Studien zur Sozialgeschichte von Ottakring und Hernals. Jugend und Volk, Wien 1955
• Peter Diem, Michael Göbl, Eva Saibel: Die Wiener Bezirke. Ihre Geschichte – Ihre Persönlichkeiten – Ihre Wappen. Wien 2002, ISBN 978-3-85223-463-2
• Helmut Kretschmer: Wiener Bezirkskulturführer: XVII. Hernals. Jugend und Volk, Wien 1983, ISBN 3-224-16241-4
• Carola Leitner: Hernals: Wiens 17. Bezirk in alten Fotografien. Ueberreuter, Wien 2007, ISBN 978-3-8000-7304-7
• Rudolf Spitzer: Hernals: zwischen Gürtel und Hameau. Mohl, Wien 1991, ISBN 3-900272-39-5