V dnešním světě se Hiva Oa podařilo upoutat pozornost velkého množství lidí v různých oblastech společnosti. Jeho vliv se výrazně rozšířil a vyvolal jak zájem, tak debatu. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a názorů se Hiva Oa stal dnes aktuálním tématem. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho zapojení do politických a sociálních otázek se Hiva Oa podařilo vyniknout jako téma velkého významu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Hiva Oa a jeho dopad na současnou společnost.
Hiva-Oa | |
---|---|
Hiva-Oa | |
Stát | Francie |
Topografie | |
Zeměpisné souřadnice | 9°45′ j. š., 139° z. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hiva Oa je vulkanický ostrov v Tichém oceánu, který je součástí Francouzské Polynésie.
Ostrov má rozlohu 316 km² a je po Nuku Hiva druhým největším ostrovem Markéz. Žije na něm 2190 obyvatel. Největším sídlem je Atuona, bývalé hlavní město celých Markéz. Ostrov je hornatý a jeho pobřeží nechrání korálové útesy. Nejvyšším vrcholem je Temetiu (1213 m).
Ostrov objevil v roce 1595 Álvaro de Mendaña de Neira. Domorodí Polynésané zde vztyčili mnoho posvátných soch zvaných tiki. Od roku 1842 ostrov patří Francii. Hiva Oa je známé jako místo, kde strávil závěr života malíř Paul Gauguin, bylo zde zřízeno také jeho muzeum. V letech 1975 až 1978 zde pobýval zpěvák Jacques Brel.
Hlavním produktem ostrova je kopra.