Horká skvrna

V dnešním světě je Horká skvrna téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po vědu se Horká skvrna stal předmětem zájmu společnosti jako celku. Jak svět postupuje v technologii a čelí novým výzvám, je důležité analyzovat a pochopit význam Horká skvrna v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Horká skvrna a jak to ovlivnilo dnešní svět. Od svého vzniku až po možné budoucí důsledky je Horká skvrna tématem, které si zaslouží pozornost všech.

45 na Zemi identifikovaných horkých skvrn

Horká skvrna, také horké skvrny (anglicky hot spot nebo hot spots) je místo v astenosféře v zemském plášti, kde se shromažďuje magma a stoupá vzhůru k zemskému povrchu. Následně se projevuje vulkanismem. Horké skvrny jsou charakteristické zvýšeným tokem geotermální energie. Může to být důsledek výstupu konvekčních proudů nebo většího soustředění radioaktivních izotopů v zemské kůře. Magma následně vystupuje na povrch a vznikají oblasti sopečné činnosti, které však nekopírují místa, kde se setkávají litosférické desky. Horké skvrny se mohou nacházet na mořském dně i na kontinentech. Protože jejich poloha není vázána na litosférické desky, změní se při pohybu desky i místo výstupu magmatu na jejím povrchu. Důkazem tohoto procesu je vznik řetězců sopečných ostrovů.

Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má bazické (zásadité) složení. Díky malé viskozitě (vazkosti) lávy vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. štítové vulkány či až supervulkány.

Když dojde k posunu desky nad horkou skvrnou, přichází sopka o svůj zdroj magmatu a stává se vyhaslou. Postupným zvětráváním se snižuje její nadmořská výška, až nakonec opět zmizí pod hladinou oceánu. Tak vzniká podmořská hora neboli guyot. Teprve připočtením těchto podmořských vyhaslých sopek k těm v současnosti aktivním lze získat skutečnou délku celého ostrovního řetězce. Podle polohy jednotlivých sopek je pak možné určit i směr pohybu litosférické desky.

Reference

  1. Geologický slovník, anglicko-český a česko-anglický . Česká geologická služba, 2001, rev. 2013. Dostupné online. 
  2. PETRÁNEK, Jan a kolektiv. Encyklopedie geologie. : Česká geologická služba, 1993. Dostupné online. ISBN 978-80-7075-901-1. 

Externí odkazy