V tomto článku budeme analyzovat vše, co souvisí s Hugo Sonnenschein. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Hugo Sonnenschein zásadní roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňoval lidi všech věkových kategorií a sociálních vrstev. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv prozkoumáme mnoho aspektů Hugo Sonnenschein a také jeho dopad na kulturu, ekonomiku, politiku a technologie. Kromě toho prozkoumáme současné názory a debaty kolem Hugo Sonnenschein a také možné budoucí projekce, které by se mohly objevit v souvislosti s tímto tématem, které je v současné společnosti tak aktuální.
Hugo Sonnenschein | |
---|---|
Hugo Sonnenschein | |
Narození | 25. května 1889 Kyjov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. července 1953 (ve věku 64 let) Mírov Československo |
Pseudonym | Sonka |
Povolání | spisovatel |
Významná díla | Zaběhl jsem se s toulavými psy (2009) |
Politická příslušnost | Komunistická strana Rakouska Komunistická strana Československa |
Manžel(ka) | Marie Svobodová (první), Rosa (druhá) |
Děti | syn Tomi |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov – 20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista.
Narodil se v rodině kyjovského židovského obchodníka (Produktenhändler) Adolfa Sonnenscheina a manželky Berthy, rozené Hirschové. Pocházel z německy mluvícího prostředí, dva roky však studoval na kyjovském českém gymnáziu. Pro neúspěchy ve studiu přestoupil na brněnskou obchodní akademii, kde se zařadil mezi anarcho-komunisty.
Po první světové válce vedl bouřlivý život, jak soukromý (milostný), tak politický. Pro své politické postoje byl opakovaně zatýkán. V říjnu 1920 informoval dobový tisk o tom, že byl spolu s dalšími komunistickými aktivisty, spisovatelkou Helenou Malířovou a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem) zatčen na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic. Touto cestou se měli vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnili II. světového kongresu Komunistické internacionály. V roce 1921 byl vypovězen z Rakouska „...v důvodu veřejného pořádku“, opětovně byl v Rakousku zatčen a vypovězen v únoru 1934, v době Dollfussova útoku na sociální demokraty a rakouské občanské války. Spoluzakládal rakouskou i československou komunistickou stranu, z níž byl ve třicátých letech vyloučen jako trockista.
Přátelil se s Ivanem Olbrachtem, Vladislavem Vančurou, S. K. Neumannem nebo Otokarem Březinou. Setkal se s V. I. Leninem, Adolfem Hitlerem,[zdroj?] Benitem Mussolinim[zdroj?], psal si s Lvem Trockým.
V roce 1940 byl zatčen a roku 1943 byl deportován spolu se svojí druhou manželkou Rosou do koncentračního tábora v Osvětimi. Po osvobození tábora Rudou armádou pobýval v Moskvě a s českou exilovou vládou se v roce 1945 vrátil do Prahy. V témže roce byl lidovým soudem odsouzen na 20 let těžkého žaláře za údajnou kolaboraci s gestapem. O stupni jeho viny a skutečných příčinách odsouzení se vedou odborné spory.
Zemřel v roce 1953 ve věznici na Mírově.
Hugo Sonnenschein byl dvakrát ženat. Jeho druhá žena zahynula v Osvětimi; první manželka, klavíristka Marie Svobodová, se k němu po 2. světové válce vrátila a pečovala o něj. Ze dvou manželství měl tři syny.
Ke knižnímu vydání českého překladu básní Huga Sonnenscheina došlo až v 21. století:
O životě Hugo Sonnenscheina napsal Jiří Kamen románový fiktivní životopis Hugo.
Publikace Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit s osobním věnováním autora z 18. října 1937 je součástí osobní knihovny Karla Čapka.