V dnešní době je Husa běločelá tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Husa běločelá stala důležitou součástí našich životů. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Husa běločelá se stal stálým tématem konverzace. Od svého vzniku až po dnešní dopad Husa běločelá zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme význam Husa běločelá a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Husa běločelá | |
---|---|
Anser albifrons sponsa | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | husa (Anser) |
Binomické jméno | |
Anser albifrons Scopoli, 1769 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Husa běločelá (Anser albifrons) je druh husy z řádu vrubozobých. Na území České republiky se s ní setkáváme zejména v zimním období, kdy zde protahuje a zimuje.
Rozlišuje se několik poddruhů; nejvýznamnější jsou:
Jedná se o středně velkou husu s kompaktním tělem a poměrně krátkým krkem. Zbarvením těla se může podobat huse velké či huse polní, ale nápadně se od nich liší bílým čelem a lemem kolem zobáku; výrazným znakem jsou také příčné černé skvrny na světlejším břiše. Nohy jsou oranžově červené. Mladí ptáci nemají bílý lem kolem zobáku (vytváří se během první zimy) a skvrnité břicho; zobák mají růžový s tmavým nehtem na konci. V této fázi jsou velmi podobní huse polní, odlišují se především tmavším peřím u kořene zobáku.
Poddruh flavirostris může dorůstat větší velikosti, peří je tmavší, krk o něco delší a zobák spíše oranžový s růžovou špičkou.
Nejpodobnější huse běločelé je husa malá. Kromě velikosti (jak jméno napovídá, husa malá je menší) je hlavním určovacím znakem žlutý kroužek kolem oka, který husa běločelá nemá. Čelní bílá skvrna navíc u husy malé zasahuje dále na temeno hlavy.
Ve srovnání s husou polní nebo husou velkou je volání položeno do vyšších tónů.
Severoamerické poddruhy (ssp. elgasi, gambelli a sponsa) hnízdí na severu Kanady a zimují v USA. Poddruh flavirostris hnízdí v Grónsku a zimuje v Irsku a Skotsku. Největší populace nominátního poddruhu albifrons hnízdí v širokém pásu nejsevernější ruské tundry a zimuje částečně v Evropě, částečně v Asii.
Na hnízdiště přilétají husy v dubnu, odlétají v říjnu až prosinci. Samice snáší 5–6 vajec žlutobílé barvy, na kterých sedí sama přibližně 30 dní. Nekrmivá mláďata následně vodí po dobu cca 2 měsíců. Husa běločelá je býložravec, živí se zejména trávami.
Z hlediska české myslivosti představuje husa běločelá lovnou zvěř. Je možno ji lovit v období od 16. srpna do 15. ledna.