Ján Bystrický
Dnes je Ján Bystrický téma, které má v naší společnosti velký význam. Již léta vzbuzuje zájem odborníků i lidí obecně díky svým mnohostranným aspektům a působení v různých oblastech. V průběhu historie Ján Bystrický vyvolával debaty, kontroverze a následně velké pokroky a inovace. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným a které se v čase neustále vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ján Bystrický, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a jeho vliv na každodenní život. Tímto způsobem můžeme lépe pochopit význam, který má Ján Bystrický v dnešní společnosti.
| Ján Bystrický | |
|---|---|
| Narození | 13. května 1922 Levoča |
| Úmrtí | 3. června 1986 (ve věku 64 let) Bratislava |
| Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
| Povolání | geolog a botanik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ján Bystrický (13. května 1922 Levoča – 3. června 1986 Bratislava) byl slovenský geolog.
Život
Studoval na gymnáziu v Levoči. Ve studiu pokračoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou absolvoval v roce 1947. Dva roky pracoval jako učitel ve Spišské Nové Vsi, později působil jako asistent v Geologickém ústavu Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. V letech 1953 až 1959 pracoval v Geologickém ústavu Dionýze Štúra, mezitím zároveň v podniku „Východoslovenský rudný prieskum“ v Spišské Nové Vsi. V období 1959 až 1964 pracoval v Geologickém průzkumu v Žilině, následně v Geologickém ústavu Slovenské akademe věd. Zabýval se rozborem vápenců pro Východoslovenské železárny, rozbory keramických materiálů a sádrovce. Tyto poznatky částečně dále využil ve svých vědeckých pracích o mezozoiku, zejména triasu, který zkoumal na základě rozborů fosilních řas. Přispěl tak k objasnění mnoha otázek stavby Západních Karpat. Zabýval se také stratigrafií a podílel se na sestavovaní geologických map Malé a Velké Fatry, Slovenského krasu, Muráňské planiny a Spišsko-gemerského rudohoří. Od roku 1973 byl předsedou Karpatsko-balkánské geologické asociace. Jeho manželkou byla slovenská mikropaleontoložka a vysokoškolská pedagožka Hedviga Bystrická.
Publikace
Byl autorem, nebo se podílel na vydání 90 vědeckých prací. Mezi nejvýznamnější patří:
- Slovenský kras: Stratigrafia a Dasycladaceae mezozoika Slovenského krasu (1964)
- Triassic of the West Carpathians Mts.: guide to excursion D (1973)
- Outline of the Structure of the West Carpathians: guide-book for geological excursions (společně s Dimitrijem Andrusovem a Oto Fusánem)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Bystrický na slovenské Wikipedii.
- ↑ RNDr. Ján Bystrický, DrSc., Levočský Informačný Mesačník, s. 14, Dostupne online Archivováno 19. 1. 2010 na Wayback Machine.
- ↑ Veľký, J. a kolektív, 1977, Encyklopédia Slovenska I. zväzok: písmená A — D., Veda, Bratislava, 617 s.
