V tomto článku prozkoumáme fascinující život Jacqueline Bisset, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. Prostřednictvím svých úspěchů a příspěvků se Jacqueline Bisset prokázal jako skutečný průkopník ve svém oboru a inspiroval celé generace svou statečností a odhodláním. Od skromných začátků až po svůj vzestup ke slávě překonal Jacqueline Bisset zdánlivě nepřekonatelné překážky, aby dosáhl úspěchu. S odkazem, který bude trvat věčně, zůstává Jacqueline Bisset ikonickou postavou, která nadále ovlivňuje naše životy způsoby, které jsme si možná ani nepředstavovali. Přidejte se k nám na této cestě časem, když prozkoumáme život a odkaz Jacqueline Bisset.
Jacqueline Bisset | |
---|---|
Rodné jméno | Winifred Jacqueline Fraser Bisset |
Narození | 13. září 1944 (79 let) Weybridge, Surrey, Spojené království |
Alma mater | Lycée Charles-de-Gaulle |
Aktivní roky | 1965–dosud |
Partner(ka) | Michael Sarrazin (1967–1973) Victor Drai (1970–1980) Alexander Godunov (1981–1988) Vincent Perez (1988–1992) Emin Boztepe (1994–2005, 2007–2008) |
Rodiče | George Maxwell Fraser Bisset Arlette Alexander |
Příbuzní | Max Bisset (bratr) |
Zlatý glóbus | |
2013 – Dancing on the Edge | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Winifred Jacqueline Fraser Bisset (*13. září 1944) je britská herečka a modelka.
Narodila se jako dcera praktického lékaře George Maxwella Frasera Bisseta a právničky Arlette Alexander. Její otec byl skotského a matka anglického a francouzského původu, která na počátku druhé světové války utekla před nacisty do Británie.
Jacqueline vyrůstala na předměstí Readingu v hrabství Berkshire a vzdělání se jí dostalo na škole Lycée Français Charles de Gaulle v Londýně. Její matka ji naučila mluvit plynně francouzsky a zapsala ji i na lekce baletu. Později, když už se živila jako modelka začala docházet i na lekce herectví.
Svou první, avšak malou, nezapsanou roli, si zahrála v komedii Fortel, a jak ho získat v roce 1965. O rok později se objevila v další komedii Ve slepé uličce (1966) a svou první výraznější roli dostala následně ve filmu Dva na cestě (1967), kde si zahrála po boku tehdejších hvězd jako Audrey Hepburnové a Alberta Finneyho. Film produkovala společnost 20th Century Fox, se kterou následně uzavřela smlouvu.
Po zbytek dekády se objevila ještě v dalších šesti filmech, mj. v bondovské satiře Casino Royale (1967) či v krimi dramatu Detektiv (1968) po boku Franka Sinatry. Za film The Sweet Ride (1968) získala dokonce nominaci na Zlatý Glóbus pro novou hvězdu roku.
Na počátku 70. let si zahrála i v obrovském hitu Letiště a se svým partnerem Michalem Sazarinem se v roce 1971 objevila v dramatu Believe in Me. O dva roky později odcestovala do Francie, kde se objevila ve filmu Americká noc (1973) a následně si zahrála i po boku J.-P. Belmonda ve filmu Muž z Acapulca.
Po krátkém návratu do Británie a filmu Vražda v Orient expresu (1974) odjela pro změnu do Německa, kde se blýskla v dramatu Soudce a jeho kat (1975). Její cesta po Evropě ji zavedla i do Itálie a nakonec se vrátila i do Hollywoodu, na krimi snímek Nedokončená novela s Charlesem Bronsonem.
Po kasovním trháku Hlubina (1977) získala konečně širokou publicitu a její podvodní scény pouze v bílém tričku pomohly velmi zpopularizovat tzv. „miss mokrých triček“. V té době ji také týdeník Newsweek prohlásil za „nejkrásnější filmovou herečku všech dob“. V Americe byl v té době také znovu vydán snímek Secrets, který byl natočen už v roce 1971 a obsahoval mj. spoustu scén kde Jacqueline vystupuje úplně nahá. Film se stal dalším kasovním trhákem.
Koncem dekády se objevila ještě ve filmech jako Řecký magnát (1978) či Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře? (1978). Za ten druhý byla dokonce nominována na Zlatý glóbus pro nejlepší herečku v komedii či muzikálu.
Počátkem 80. let její honorář za jediný film činil neskutečný 1 milion dolarů a v kariéře se stále držela vysoko. Do další z jejích nejlepších rolí byla obsazena v roce 1983 do komediálního snímku Třída a za následující drama Ve stínu vulkánu (1984) byla opět nominována na Zlatý glóbus. Do konce dekády natočila ještě dalších sedm filmů a v 90. letech pokračovala natáčením rovnou na několika kontinentech. Ve Francii to byl snímek Pokojská (1990), v Itálii poté drama Rossini! Rossini! (1991) a dále se objevila i v nizozemské minisérii Hoffman's honger (1993). V témže roce si zahrála také v Australsko-Japonském filmu Obchod se zločinem (1993).
„Dřív jsem byla zvyklá hodně pracovat, ale pak jsem začala cestovat a točit více menších filmů, které jsem točit chtěla. Ty jsem v Americe totiž najít nemohla.“
Na americké televizní obrazovky se v roce 1994 vrátila dramatem Dovolená bez návratu a na přelomu tisíciletí se také objevila ve dvou filmech s biblickým žánrem. V roce 1999 ztvárnila Panu Marii v dobrodružném snímku Biblické příběhy: Ježíš a o rok později hrála Sáru, manželku Abrahámovu v dramatu Na počátku. V roce 2003 se objevila i v polodokumentárním životopisném snímku Americký princ JFK Jr. (2003) o životě Johna F. Kennedyho Jr., kde ztvárnila Jacqueline Kennedyovou Onassisovou (jeho matku).
V roce 2008 jí na Bostonském filmovém festivalu vynesl válečný snímek Zamilovaná smrt cenu pro nejlepší herečku a o dva roky později byla oceněna také Řádem Čestné legie, kdy ji tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy nazval „ikonou filmu“. V roce 2013 se konečně dočkala Zlatého glóbu za seriál Dancing on the Edge.
Své zatím poslední ocenění získala v roce 2022 na filmovém festivalu Coronado Island. Stále se věnuje herectví a kariéru se ukončit nechystá.
Jacqueline Bisset se nikdy nevdala, ale měla spoustu dlouhodobých vztahů:
Jacqueline Bisset je také kmotrou známé americké herečky Angeliny Jolie.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacqueline Bisset na anglické Wikipedii.