Jaromír Břetislav Košut

V dnešním světě je Jaromír Břetislav Košut téma, které si získalo velkou relevanci a ve společnosti vzbudilo široký zájem. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní životy lidí, jeho významu v profesionální oblasti nebo jeho vlivu na technologický rozvoj, Jaromír Břetislav Košut se stal opakujícím se tématem konverzací v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme nejdůležitější aspekty Jaromír Břetislav Košut a analyzujeme jeho důležitost v současném kontextu. Kromě toho budeme zkoumat jeho vývoj v čase a jeho možný dopad v budoucnu.

Jaromír Břetislav Košut
Jaromír Břetislav Košut
Jaromír Břetislav Košut
Narození18. ledna 1854
Borová
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. prosince 1880 (ve věku 26 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtísepse
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog, překladatel, orientalista a učitel
RodičeBenjamin Košut
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Břetislav Košut (18. ledna 1854 Borová u Poličky – 3. prosince 1880 Praha) byl český orientalista.

Život

Mládí

Narodil se do české tradičně evangelické rodiny evangelického faráře Benjamina Košuta, původem z Černilova nedaleko Hradce Králové. Chodil na slovenské gymnázium v Modre, středoškolská studia dokončil na Akademickém gymnáziu v Praze. V roce 1873 nastoupil na bohosloveckou fakultu v Basileji. Když mu rakouská vláda doporučila, aby se věnoval jen studiu východních jazyků, přešel na orientalistiku do Lipska k profesoru Fleischerovi, největšímu orientalistovi té doby. Studoval perštinu, arabštinu, turečtinu a hindštinu. Roku 1878 získal doktorský titul, o rok později se habilitoval jako první český docent orientalistiky na Univerzitě Karlově. Přednášel chaldejštinu a turečtinu.

Úmrtí

Zemřel na pyémii („talovitost krve“, infekční onemocnění rozšířené z původního ložiska krevním oběhem) následkem předchozího úrazu kyčle. Pohřben byl 6. prosince na karlínském evangelickém hřbitově u Invalidovny za hojné účasti představitelů univerzity, evangelické církve i dalších osobností. Jeho hrob byl po zrušení hřbitova koncem 19. století přenesen na Olšanské hřbitovy.

Dílo

Psal články o východních literaturách do časopisů Lumír, Květy i jinde. Jeho hlavním dílem je překlad poezie perského básníka Háfize, který zpracoval s Jaroslavem Vrchlickým a žákem Rudolfem Dvořákem. Sbírka vyšla posmrtně roku 1881 v Ottově nakladatelství.

Odkazy

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).

Literatura

Reference

  1. ↑ Dostupné online. .
  2. ↑ Pyémie (encyklopedie.vseved.cz)
  3. ↑ Denní zprávy. Národní listy. 1880-12-07, roč. 20, čís. 293, s. 3. . 
  4. ↑ ČEŘOVSKÝ, L.: Dušičková vzpomínka (www.ikarlin.cz)

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot