Jaroslava Tvrzníková

V dnešním článku do hloubky prozkoumáme fascinující svět Jaroslava Tvrzníková. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost se ponoříme do různých aspektů souvisejících s tímto tématem. Budeme analyzovat jeho důsledky v kultuře, ekonomice a politice, stejně jako jeho roli v každodenním životě lidí. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky, případových studií a statistických dat nabídneme úplný a vyvážený pohled na Jaroslava Tvrzníková a doufáme, že našim čtenářům poskytneme jasné a hluboké porozumění tomuto fenoménu. Jaroslava Tvrzníková je bezpochyby téma, které nenechá nikoho lhostejným, a jsme rádi, že se s vámi můžeme podělit o vše, co jsme o něm zjistili.

Mgr. Jaroslava Tvrzníková
Narození17. dubna 1940 (84 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materAkademie múzických umění v Praze
ChoťMartin Štěpánek
DětiJan Štěpánek, Josefina Štěpánková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslava Tvrzníková (* 17. dubna 1940 Praha) je česká herečka, režisérka, speakerka, novinářka a divadelní pedagožka, manželka herce Martina Štěpánka.

Život

V českém filmu se objevila již v dětském věku v roce 1953 ve snímku Můj přítel Fabián. V roce 1956 si zahrála hlavní roli mladé dívky Bláži v českém filmu Robinsonka režiséra Jaromíra Pleskota, natočeného na námět stejnojmenného románu Marie Majerové. O rok později hrála v komedii Štěňata režiséra Ivo Nováka.

Ačkoliv původně chtěla být archeoložkou, zmíněné role ji přivedly ke studiu herectví – nejprve ve Studiu E. F. Buriana, později na pražské DAMU, kterou absolvovala v roce 1962.

V sedmnácti letech hrála ve filmové komedii Páté kolo u vozu (1958) dceru ústředního manželského páru (M. Nedbal, V. Fabianová). V roce 1962 hrála ve hvězdně obsazeném dramatickém filmu o Terezíně Transport z ráje, natočeném podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Později si zahrála významné role v dalších českých filmech, nicméně po nástupu do Národního divadla, tzn. od poloviny 60. let se v českém filmu a v televizi objevovala již jen zřídka a pokud ano, zpravidla v drobnějších rolích.

V roce 1965 přijala angažmá v činohře Národního divadla a strávila zde šestnáct sezón. Představila se např. jako Zina ve hře Strýčkův sen (1971, režie Miloslav Stehlík), Lady Teazlová ve Škole pomluv (1972, rež. Miroslav Macháček), ztvárnila roli Rozárky ve hře Paličova dcera (1973, rež. Jaromír Pleskot). V legendární Kočičí hře (premiéra 7.  2.  1974), která dosáhla počtu čtyř set repríz, ztvárnila roli Myšky. Zahrála si roli Rozárky ve hře Středem země do Afriky (1976, rež. Radovan Lukavský), Pachomovy ženy Ani ve hře Veranda v lese (1980, rež. Jaromír Pleskot) aj.

V roce 1969 se provdala za kolegu z ND Martina Štěpánka. V roce 1981 s manželem a dětmi emigrovala do Rakouska. Od roku 1983 žila s rodinou v západním Německu v Mnichově, kde působila jako herečka a divadelní pedagožka. Spolupracovala také s rádiem Svobodná Evropa, v němž v té době aktivně působil její manžel. V roce 1994 se vrátili do vlasti.

Od roku 1996 působí jako divadelní pedagožka a školní režisérka na pražské DAMU.

Divadelní angažmá

Filmografie, výběr

Film

Televize

(10.příběh: Embéčko)

  • 1974 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) - role: matka Květa Zemanová

(13.příběh: Výlet do neznáma)

Dabing (výběr)

Dokument

  • 2008 Poselství Jana Palacha (TV film)
  • 2011 Příběhy slavných (TV seriál). Chlap na toboganu
  • 2012 13. komnata (TV seriál). 13. komnata Jaroslavy Tvrzníkové

Divadelní záznam

Ocenění

Odkazy

Externí odkazy