V tomto článku prozkoumáme silný příběh Jiřina Švorcová, téma, které zaujalo představivost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do hlubokého vlivu, který má Jiřina Švorcová na společnost a kulturu. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy objevíme nejfascinující a překvapivé aspekty Jiřina Švorcová, stejně jako jeho význam a relevanci v současném světě. Připravte se na překvapení a dojetí mimořádným příběhem Jiřina Švorcová.
Jiřina Švorcová | |
---|---|
Jiřina Švorcová na komunistické oslavě 1. máje v roce 2006 | |
Narození | 25. května 1928 Kociánovice Československo |
Úmrtí | 8. srpna 2011 (ve věku 83 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Střešovický hřbitov |
Choť | Jindřich Rohan Vladimír Šolta |
Významné role | Anna Holubová (Žena za pultem) |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiřina Švorcová (25. května 1928 Hradec Králové-Slezské Předměstí – 8. srpna 2011 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka a politička Komunistické strany Československa, po sametové revoluci Komunistické strany Čech a Moravy.
Absolvovala pražskou Divadelní fakultu AMU (DAMU) a v roce 1951 se stala členkou souboru Divadla na Vinohradech, kde působila zde až do roku 1990. Její hereckou kariéru a popularitu zásadním způsobem ovlivnila politická angažovanost po pražském jaru 1968, kdy se stala jednou z klíčových postav normalizační kultury. Už na počátku roku 1969 na sebe upozornila účastí na založení Leninského svazu mladých, který měl navázat na zaniklý Československý svaz mládeže. Zakládající schůze v tanečním sálu žižkovského hotelu Tichý sklidila velmi negativní veřejný ohlas a byla všeobecně vnímána jako provokativní akce konzervativních komunistů. Svaz neměl naději na existenci a jeho živoření skončilo v roce 1970 se vznikem Socialistického svazu mládeže. Švorcové však tato akce přinesla punc vášnivě zapálené komunistky, ambivalentní postoje veřejnosti i zájem normalizační politické špičky.
Od počátku sedmdesátých let se Švorcová zapojovala na různých úrovních do probíhajícího procesu normalizace, cenzurnímu procesu přispívala například svým zasedáním v poradním sboru ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. V roce 1976 byla zvolena do Ústředního výboru KSČ a stala se také předsedkyní nově vzniklého Svazu českých dramatických umělců, kterou zůstala až do jeho zániku v roce 1990. Svou veřejnou pověst Švorcová poznamenala i aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. Anticharty v roce 1977.
Režim její činnost ocenil Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci, zůstala komunistkou. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu na Litoměřicku. V roce 2011 obdržela od TV Barrandov cenu Prominent roku.
Zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných na Malvazinkách.
Česká televize odmítla v říjnu 2008 odvysílat pořad z cyklu „Po stopách hvězd“ o Jiřině Švorcové, jehož režisérem byl Marek Škarpa. Tiskový mluvčí ČT Ladislav Šticha to odůvodnil tvrzením, že dokument údajně působí jako obhajoba komunistické angažovanosti herečky v době minulého režimu. „Po zhlédnutí dílu o Jiřině Švorcové jsme museli bohužel konstatovat, že tento díl zcela vybočuje z žánru. Není to ani tak o kariéře Jiřiny Švorcové, ale o samoobhajobě některých z těch, kteří v díle hovoří. O době komunistické angažovanosti se v dokumentu hovoří jako o době velkých ideálů,“ uvedl Šticha.