Jihomoravská pánev
V dnešním světě je Jihomoravská pánev téma, které získalo velký význam v různých oblastech. V osobním i pracovním životě vzbuzuje Jihomoravská pánev rostoucí zájem díky svému vlivu na společnost. Ať už lokálně nebo globálně, Jihomoravská pánev významně ovlivnil způsob, jakým čelíme různým výzvám a příležitostem. V tomto článku důkladně prozkoumáme Jihomoravská pánev a jeho dnešní roli, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a navrhneme možná řešení nebo přístupy k jeho efektivnímu řešení.
| Jihomoravská pánev Juhomoravská panva | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 322 m n. m. (Žerotín) |
| Nadřazená jednotka | Vídeňská pánev |
| Sousední jednotky | Záhorská nížina, Moravské pole, Jihomoravské Karpaty, Středomoravské Karpaty, Slovensko-moravské Karpaty |
| Podřazené jednotky | Dolnomoravský úval |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Slovensko |
 | |
| Povodí | Morava |
| Souřadnice | 48°47′37″ s. š., 16°59′10″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jihomoravská pánev (slovensky Juhomoravská panva) je geomorfologická oblast Vídeňské pánve v Česku a na Slovensku. Obsahuje jediný geomorfologický celek, a to Dolnomoravský úval.
Pánev na českém území vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
