V tomto článku prozkoumáme fascinující život slavného Jindřich II. Dolnobavorský, jehož příspěvky zanechaly nesmazatelnou stopu v historii. Od svých skromných začátků až po vzestup na vrchol, Jindřich II. Dolnobavorský uchvátil lidi všech věkových kategorií a ze všech společenských vrstev. Na těchto stránkách objevíme úspěchy, výzvy a důležité momenty, které definovaly cestu Jindřich II. Dolnobavorský, a také jeho trvalý dopad na svět kolem něj. Připojte se k nám na této cestě životem Jindřich II. Dolnobavorský a zjistěte, jak jeho odkaz nadále inspiruje a ovlivňuje další generace.
Jindřich II. Dolnobavorský | |
---|---|
dolnobavorský vévoda | |
Znak Wittelsbachů na vitráži kláštera Seligenthal | |
Narození | 29. září 1305 Landshut |
Úmrtí | 1. září 1339 Landshut |
Pohřben | klášter Seligenthal |
Manželka | Markéta Lucemburská |
Potomci | Jan I. Dolnobavorský Jindřich |
Rod | Wittelsbachové |
Otec | Štěpán I. Dolnobavorský |
Matka | Judita Svídnická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich II. Dolnobavorský (29. září 1305, Landshut – 1. září 1339, Landshut) byl bavorský vévoda, spojenec českého krále Jana Lucemburského.
Jindřich byl prvorozeným synem vévody Štěpána a Judity, dcery Bolka Svídnického. Po otcově smrti roku 1310 se Jindřich stal svěřencem Ludvíka Bavora, který mu zajistil sňatek s Markétou, dcerou svého tehdejšího spojence Jana Lucemburského. Dohoda byla zlistiněna 12. srpna 1322 v Praze. Po manželském konfliktu krále Jana s manželkou Eliškou bylo děvčátko ještě téhož roku odvezeno na Jindřichův dvůr v Landshutu. Tam ji následovala i těhotná a zavržená matka.
„ | Neboť královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu... | “ |
— Zbraslavská kronika |
V exilu a bez svých důchodů zůstala královna Eliška v Bavorsku až do roku 1325, kdy se i s Markétou vrátila zpět do Čech, kde dívka pobyla další tři roky a poté se vydala za Jindřichem.
„ | ...paní Markéta, prvorozená dcera krále Jana, vybavena slušnou výbavou, slavnostně vyvedena od své matky královny Elišky z Prahy a v Domažlicích přijata od Jindřicha, vévody bavorského, a odtud se slávou dovedena do jeho vévodství... | “ |
— Zbraslavská kronika |
Svatba Markéty a Jindřicha se uskutečnila až 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu a Jindřich dal tchánovi k dispozici panství Burghausen, Kufstein a Kitzbühel jako výchozí bod pro výpravy do Tyrolska, Korutan a Itálie. Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan a o další rok později syn Jindřich, který zemřel v útlém dětství. Vévoda ručil na smlouvách o sňatku svého švagra Jana Jindřicha a Markéty Pyskaté. Měl spory se svými příbuznými o majetek a celý život byl věrným lucemburským spojencem. Zemřel 1. září 1339 na malomocenství a byl pohřben v cisterciáckém klášteře Seligenthal.
20. prosince 1340 jej předčasně následoval do hrobu i jedenáctiletý syn Jan, údajně dle dobových drbů otrávený svým tchánem Ludvíkem Bavorem. Protože zemřel bez potomků, bylo po jeho smrti snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek pod vládou císaře Ludvíka.
Vdova Markéta se měla stát manželkou polského krále Kazimíra III. Zemřela těsně před svatbou v červenci 1341.
Předchůdce: Štěpán I. |
Dolnobavorský vévoda 1310–1339 |
Nástupce: Jan I. |