Jolanda Balașová

V dnešním světě se Jolanda Balașová stalo tématem nesporného významu. Jeho přítomnost a dopad se projevuje v různých oblastech, od osobního života až po profesní sféru. Ať už lokálně nebo globálně, Jolanda Balașová vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky i fanoušky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jolanda Balașová, analyzujeme jeho vliv, dopady a možná řešení. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit toto téma, které je v současné společnosti tak aktuální.

Jolanda Balașová
Jolanda Balașová v roce 1967
Jolanda Balașová v roce 1967
Osobní informace
Narození12. prosince 1936
Temešvár, Banát
Úmrtí11. března 2016 (ve věku 79 let)
Bukurešť
StátRumunsko Rumunsko
Výška185 cm
Hmotnost72 kg
ChoťIoan Soter
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1956, 1960, 1964
Účasti na ME1954, 1958, 1962
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato Řím 1960 skok do výšky
zlato Tokio 1964 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro Bern 1954 skok do výšky
zlato Stockholm 1958 skok do výšky
zlato Bělehrad 1962 skok do výšky
Halové ME v atletice
zlato Dortmund 1966 skok do výšky

Jolanda Balașová (rumunsky Iolanda Balaș; 12. prosince 1936 Temešvár, Banát11. března 2016) byla rumunská atletka, dvojnásobná olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně Evropy ve skoku do výšky. V roce 1966 získala zlatou medaili na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu. Ve své disciplíně jednou vyrovnala a hned třináctkrát posunula hodnotu světového rekordu pod širým nebem a čtyřikrát v hale. Její poslední vytvořený rekord 191 cm z 16. července 1961 překonala o více než 10 let později ve Vídni Rakušanka Ilona Gusenbauerová výkonem 192 cm.

V říjnu roku 2012 byla společně s další někdejší výškařkou Stefkou Kostadinovovou z Bulharska uvedena do Síně slávy IAAF.

Kariéra

Olympijské hry

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1956 na olympiádě v australském Melbourne, kde ji o zisk stříbrné medaile připravila jediná oprava na výšce 167 cm a celkově obsadila 5. místo. O čtyři roky později na LOH v Římě ve finále jako jediná překonala 173 cm a získala zlatou olympijskou medaili. Následně napoprvé skočila také 177 cm, napodruhé 181 cm a napotřetí zdolala i 185 cm. O stříbro se podělily Polka Jarosława Jóźwiakowská a Britka Dorothy Shirleyová, které Balașová porazila o 14 centimetrů.

V roce 1964 se ji podařilo na letních olympijských hrách v Tokiu obhájit výkonem 190 cm zlatou medaili. Nejdéle s Balașovou držela krok Michele Brownová z Austrálie, která vybojovala stříbro za 180 cm. Balașová je také doposud jedinou výškařkou, které se podařilo obhájit titul na olympijských hrách. Dvě zlaté medaile má také Němka Ulrike Meyfarthová, ta však první vybojovala na hrách v Mnichově v roce 1972 a druhou až o 12 let později na olympiádě v Los Angeles.

Mistrovství Evropy

V roce 1954 získala stříbrnou medaili na evropském šampionátu v Bernu. O čtyři roky později se stala ve Stockholmu mistryní Evropy (177 cm). V roce 1962 titul obhájila na ME v Bělehradu, když ve finále skočila 183 cm.

Osobní rekordy

Soukromý život

V roce 1967 ukončila kvůli zdravotním problémům s koleny atletickou kariéru a provdala se za svého kouče Iana Sötera. V letech 19882005 byla předsedkyní Rumunské atletické federace.

Odkazy

Reference

Externí odkazy