V tomto článku se bude téma Jurij Michajlovič Lotman zabývat z různých úhlů a pohledů, abychom čtenáři nabídli jeho kompletní a detailní představu. Budou prozkoumány různé aspekty související s Jurij Michajlovič Lotman, budou analyzovány jeho implikace v různých kontextech a budou prezentovány různé názory a úhly pohledu. Od jeho vzniku až po jeho dopad na současnou společnost si tento článek klade za cíl prohloubit porozumění Jurij Michajlovič Lotman a nabídnout čtenáři široký a objektivní přehled tohoto tématu.
Jurij Michajlovič Lotman | |
---|---|
Narození | 28. února 1922 Petrohrad, Sovětský svaz |
Úmrtí | 28. října 1993 (ve věku 71 let) Tartu, Estonsko |
Místo pohřbení | Raadiský hřbitov |
Povolání | literární historik, sémiotik, radista, editor, filolog, kulturolog a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Petrohradská státní univerzita (1939–1950) Petrohradská státní univerzita (do 1952) Petrohradská státní univerzita (do 1961) Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity |
Témata | literární věda, kulturologie, sémiotika a kritik |
Ocenění | medaile Za bojové zásluhy (1944) medaile Za odvahu (1944) Řád rudé hvězdy (1945) Řád Vlastenecké války 2. třídy (1945) Řád Vlastenecké války 1. třídy (1945) … více na Wikidatech |
Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
Manžel(ka) | Zara Girševna Minc |
Děti | Mihhail Lotman Aleksei Lotman |
Příbuzní | Rebekka Lotman a Maria-Kristiina Lotman (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jurij Michajlovič Lotman (rusky Ю́рий Миха́йлович Ло́тман; 28. února 1922, Petrohrad – 28. října 1993, Tartu) byl sovětský sémiotik, literární a kulturní teoretik estonské národnosti a židovského původu.
Studoval filologii na Leningradské státní univerzitě, mimo jiné u Vladimira Proppa. Jeho studia přerušila druhá světová válka, do jejíchž bojů Lotman zasáhl v řadách Rudé armády jako radiotelegrafista u dělostřelectva. Po válce dokončil studia, nicméně v 50. letech narazil na univerzitě na částečně oficiální antisemitismus. Stáhl se tedy na univerzitu v estonském Tartu. Zde založil tzv. tartusko-moskevskou sémiotickou školu. Časopis Труды по знаковым системам, který univerzita v Tartu vydávala od roku 1964 je někdy označován za první sémiotický časopis na světě. Škola byla nejprve ovlivněna zejména strukturalismem a ruským formalismem, později vyvinula svébytnější přístup k analýze kulturních textů a artefaktů (od filmu a literatury až po robotiku), zejména poté, co Lotman v 80. letech přišel s konceptem tzv. sémiosféry.