V tomto článku se budeme zabývat problémem Sémiotika, který je v současném kontextu nanejvýš důležitý. Sémiotika může odkazovat na širokou škálu témat, od důležitosti vzdělání v dnešní společnosti až po život a dílo významné historické postavy. Ať už je jeho povaha jakákoli, Sémiotika je téma, které vzbuzuje zájem mnoha lidí, protože má významný dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sémiotika, analyzujeme jeho relevanci a roli, kterou hraje v různých kontextech. Kromě toho budeme zkoumat různé pohledy a názory na věc s cílem obohatit naše znalosti o tomto velmi relevantním tématu.
Sémiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je nauka o znakových systémech. Oblastí jejího zájmu nejsou jen jazykové znaky, ale obecně i všechny ostatní znakové systémy (piktogramy, dopravní značky apod.). Vlastní znakové systémy s pravidly gramatickými i sémantickými mají mj. umělecké obory, náboženství, hry nebo rituály. Za zakladatele moderní sémiotiky je považován americký filosof Charles Peirce (1839–1914), jenž rozdělil znaky na ikony, indexy a symboly.
Sémiotika se podle obecně uznávaného rozdělení Charlese Morrise dělí na
Ferdinand de Saussure, považovaný za otce moderní lingvistiky, používal pro sémiotiku termínu sémiologie a její náplň definoval jako zkoumání „života znaků v lidské společnosti“. Do znakových systémů zahrnoval mj. i Morseovu abecedu, znakový jazyk neslyšících nebo hru v šachy, pozdější strukturalisté připojili řadu dalších (těsnopis, lidové kroje ad.). Lingvistika pak je disciplínou sémiologii podřazenou, neboť se jako věda zabývá jen jedním z mnoha znakových systémů. Pojmu „sémiologie“ se jako synonymu k sémiotice v některých státech dává přednost dodnes (např. ve Francii).