Tento článek se bude zabývat tématem Koloman Gajan, které je dnes velmi důležité. Koloman Gajan je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost různých lidí a vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech. V tomto článku bude do hloubky analyzován význam Koloman Gajan a také jeho důsledky v dnešní společnosti. Budou zkoumány různé aspekty související s Koloman Gajan, od jeho historie a vývoje až po jeho možné dopady v budoucnu. Prostřednictvím této analýzy se snažíme poskytnout globální a kompletní vizi Koloman Gajan, která čtenáři umožní lépe porozumět složitosti a relevanci tohoto tématu dnes.
Prof. PhDr. Koloman Gajan, DrSc. | |
---|---|
Narození | 7. listopadu 1918 Brezovička Československo |
Úmrtí | 27. prosince 2011 (ve věku 93 let) Praha Česko |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | pedagog, historik a autor |
Politická strana | Komunistická strana Československa (1945–1969) |
Choť | Alena Gajanová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Koloman Gajan (7. listopadu 1918, Brezovička – 27. prosince 2011, Praha) byl přední československý historik, specialista na moderní politické dějiny.
Narodil se jako Koloman Edelmann do rodiny ortodoxních východoslovenských Židů. V roce 1940 stihl odmaturovat, pak následovalo jeho zatčení gestapem. Byl brzy propuštěn a další léta se angažoval v odbojové činnosti. Mnohým lidem zachránil život, avšak na sklonku války byl na udání zatčen znovu. Prošel šesti koncentračními tábory, mj. Lauingenem, kde prodělal tyfus. Jeho rodiče a šest sourozenců válku nepřežilo, on sám se opakovaně zachránil díky falešné identitě pod jménem Ján Gajan. Jako upomínku si příjmení Gajan ponechal i po válce.
Vstoupil do KSČ a vystudoval historii a romanistiku na FF UK, kde posléze zůstal jako vědecký pracovník. Zabýval se dějinami dělnického hnutí a mezinárodní politikou první poloviny 20. století. Ke konci 60. let jezdil přednášet do Západního Německa. Po sovětské okupaci byl ovšem ze strany vyloučen a dalších 20 let mu byla akademická dráha zapovězena. Publikoval proto pod jmény svých kolegů a živil se výukou cizích jazyků.
Po roce 1989 se vrátil na filozofickou fakultu a badatelsky se zaměřil na osobnost T. G. Masaryka. Podílel se na obnově Masarykovy společnosti a byl aktivním členem pražské židovské obce.