Dnes je Kommagene téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Po desetiletí je Kommagene předmětem studia, debat a analýz v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a kulturu. Význam Kommagene spočívá v jeho vlivu na každodenní životy lidí a jeho schopnosti generovat významné změny ve světě. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy související s Kommagene, analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a zamyslíme se nad jeho rolí v budoucnosti.
Království Kommagene Βασίλειον τῆς Kομμαγηνῆς (starořecky)
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
72 n. l.
| ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Kommagene, též Kommagéné (starořecky Βασίλειον τῆς Kομμαγηνῆς, arménsky Կոմմագենէի Թագավորութիւն) bylo v době helénismu malé království v Přední Asii. Nacházelo se v oblasti dnešního jihovýchodního Turecka, v Adıyamanské provincii. Existovalo mezi lety 163 př. n. l. – 72 n. l. a sloužilo jako nárazníkový stát mezi Armenií, Parthií, Sýrií a Římskou říší, kulturně tedy byla Kommagena smíšená, východní vlivy se zde setkávaly se západními. Hlavním městem byla Samosata, která stála v místech novověkého Samsatu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Commagene na anglické Wikipedii.