V tomto článku prozkoumáme Le Mans a jeho dopad na dnešní společnost. Le Mans je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí každodenního života. Od svého vzniku podnítil Le Mans debaty a úvahy v různých sektorech, což vedlo k hloubkové analýze jeho důsledků. V tomto smyslu je zajímavé dozvědět se více o Le Mans a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako o jeho relevanci v současném kontextu. Proto se v následujících řádcích ponoříme do mnoha aspektů Le Mans a jeho role v současné společnosti.
Le Mans Vindinium | |
---|---|
Katedrála St. Julien | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°1′12″ s. š., 0°11′56″ v. d. |
Nadmořská výška | 38–134 m n. m. |
Stát | Francie |
Region | Pays de la Loire |
Departement | Sarthe |
Arrondissement | Le Mans |
Kanton | chef-lieu 12 kantonů |
Le Mans | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 52,81 km² |
Počet obyvatel | 143 547 (2008) |
Hustota zalidnění | 2 718,2 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Jean-Claude Boulard |
Oficiální web | www |
mairie | |
PSČ | 72000, 72100, 72085 |
INSEE | 72181 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Le Mans je historické město ve Francii, sídlo správy departementu Sarthe v regionu Pays de la Loire. Má asi 145 tisíc obyvatel, leží na řece Sarthe. Dříve bylo hlavním městem historického území Maine. Dnes je známé mj. jako dějiště automobilových závodů 24 hodin Le Mans.
Na místě Le Mans stávalo římské město Vindinium, které poprvé zmínil Klaudios Ptolemaios. Již v předřímské době zde existovalo osídlení, jež bylo hlavním městem galského kmene Aulerců, který byl podkmenem skupiny galských kmenů Aedui. V roce 47 př. n. l. bylo město obsazeno Římany a stalo se součástí starověké římské provincie Gallia Lugdunensis. Ve 3. století n. l. zde vznikl amfiteátr, jehož zbytky se dochovaly do dnešních dnů a také lázně, které zanikly koncem 3. století n. l. při stavbě obranných hradeb. Hradby jsou jedním z nejkompletnějších obvodů gallo-římských městských hradeb, které se také dochovaly do dnešních dnů.
V 11. století bylo město důležitým strategickým bodem v bojích hrabat z Anjou a vévodů z Normandie. Poté, co Normané získali vládu nad oblastí Maine včetně Le Mans, mohl Vilém I. Dobyvatel úspěšně podniknout invazi do Anglie; roku 1069 se však obyvatelé města proti němu vzbouřili a Normany vyhnali. Geoffroy V. z Anjou zde založil dynastii Plantagenetů, sňatkem s Matyldou Anglickou, dcerou Jindřicha I. (1128), získal Normandii i nárok na anglický trůn. Roku 1130 se jim v Le Mans narodil budoucí anglický král Jindřich II.
Roku 1356 se město ubránilo vévodovi z Lancasteru, ale v letech 1420–1447 patřilo Angličanům. Od roku 1481 připadlo odúmrtí králi a po roce 1560 utrpělo občanskou válkou. V 17. a 18. století se rozšířilo za hradby a bohatlo výrobou textilu a voskařstvím. Roku 1793 byla v bitvě u Le Mans krvavě poražena armáda z Vendée, která se postavila proti revoluci.
Roku 1852 bylo město připojeno na železnici a nastal velký rozvoj průmyslu, hlavně strojírenského a textilního. Koncem 2. světové války město osvobodila armáda USA, a to dne 8. srpna 1944 tedy dva měsíce po vylodění v Normandii.
Le Mans je významný železniční uzel a má přímé spojení TGV s Paříží (54 minut jízdy), Rennes a Nantes. Leží na dálnicích A 11 (Paříž – Nantes), A 81 (Le Mans – Rennes) a A 28 (Rouen – Tours). Městskou dopravu obstarávají autobusy a od roku 2007 také tramvaj.