V dnešní době je Lennart Nilsson tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Lennart Nilsson stala důležitou součástí našich životů. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Lennart Nilsson se stal stálým tématem konverzace. Od svého vzniku až po dnešní dopad Lennart Nilsson zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme význam Lennart Nilsson a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.
Lennart Nilsson | |
---|---|
Narození | 24. srpna 1922 Strängnäs |
Úmrtí | 28. ledna 2017 (ve věku 94 let) Stockholm |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 2017; 59°21′31″ s. š., 18°1′26″ v. d.) |
Povolání | fotograf, spisovatel a vědec |
Zaměstnavatel | Karolínský ústav (od 1970) |
Ocenění | The KTH Great Prize (1972) medaile prince Evžena (1974) Hasselblad Award (1980) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lennart Nilsson (24. srpna 1922 Strängnäs – 28. ledna 2017) byl švédský fotograf a vědec. Věnoval se fotografiím lidského embrya a dalších lékařských objektů považovaných za nefotografovatelné, obecněji řečeno se věnoval extrémní makrofotografii. Jako dvorní fotograf portrétoval švédskou královskou rodinu od roku 1940. Byl také považován za průkopníka moderní fotožurnalistiky.
Lennart Nilsson se narodil 24. srpna 1922 v Strängnäs ve Švédsku. Jeho otec a strýc byli oba fotografové. Jeho otec mu dal svůj první fotoaparát ve dvanácti letech. Když mu bylo asi patnáct, viděl dokument o Louisi Pasteurovi, který v něm vzbudil zájem o mikroskopii. Během několika málo let Nilsson mikroskop získal a dělal mikrofotografie hmyzu.
Ve svých dvaceti letech pak začal mít příležitost portrétovat mnoho slavných Švédů. Profesionální kariéru zahájil v polovině 40. let jako fotograf na volné noze, často pracoval pro nakladatelství Åhlen & Åkerlund ze Stockholmu. Jeden z jeho prvních úkolů se týkal osvobození Norska v roce 1945 během druhé světové války. Některé z jeho raných fotoesejí, obzvláště Porodní asistentky v Laponsku (1945), Lov polárního medvěda na Špicberkách (1947) a Rybáři na řece Kongo (1948), mu přinesly mezinárodní pozornost po zveřejnění v časopisech Life, Illustrated, Picture Post i jinde. Výběr ze svých fotografií publikoval v roce 1955 v knize Reportage. V roce 1954 ve své knize Profile publikoval sérii fotografií předních a významných osobností Švédska. V některých významných obrazových časopisech a v roce 1963 v knize Hallelujah byla publikována jeho velká fotografická esej o švédské Armádě spásy.
V polovině 50. let 20. století Nilsson začal experimentovat s novými fotografickými technikami pro pořizování fotografií „z extrémní blízkosti“. Jeho překvapivé makrostudie v kombinaci s endoskopií se staly velkou senzací a byly publikovány v řadě knih a časopisech na celém světě. Počátkem 60. let 20. století začal používat speciálně upravené velmi tenké endoskopy (s průměrem jen 1 mm, s čočkami zachycujícími až obrazové pole s úhlem 170 stupňů a s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností jen 1,5 mm), aby mohl fotografovat krevní řečiště a dutiny lidského těla.
Mezinárodního věhlasu dosáhl v roce 1965, když jeho fotografie z počátku lidského života se objevila na obálce časopisu Life. Publikoval také magazínech Stern, Paris Match, The Sunday Times a jinde. Fotografie z připravované knihy A Child Is Born (1965) byly převzaty do vydání časopisu Life ze dne 30. dubna 1965 a během prvních 4 dnů po zveřejnění se prodalo osm miliónů kopií. Některé z fotografií publikovaných v této knize bylo později zařazeno do obou programů Voyager. Kromě toho své fotografie publikoval v švédském fotožurnalistickém časopisu Se.
V roce 1969 začal používat rastrovací elektronový mikroskop, pořídil první obrázky viru HIV a v roce 2003 nafotografoval první obrázek viru SARS.
Kolem roku 1970 se stal členem personálu Karolinska Institutet a také tam pracoval.
Nilsson se také podílel na tvorbě dokumentárních filmů, včetně The Saga of Life (1982) nebo The Miracle of Life (1996).
Získal řadu ocenění, cen, medailí a dalších uznání. Zemřel 28. ledna 2017.