V dnešním článku se ponoříme do Leopold Okulicki, tématu, které v posledních letech vyvolalo zájem mnoha lidí. Od svého vzniku upoutá Leopold Okulicki pozornost odborníků i fanoušků a vyvolává debaty a kontroverze v různých oblastech. Vzhledem k tomu, že se Leopold Okulicki neustále vyvíjí, je zásadní pochopit jeho dopad na naši společnost a jak se můžeme přizpůsobit změnám, které přináší. V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Leopold Okulicki, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, a analyzujeme různé perspektivy, které na toto téma existují.
Leopold Okulicki | |
---|---|
Narození | 12. listopadu 1898 Bratucice |
Úmrtí | 24. prosince 1946 (ve věku 48 let) Moskva |
Povolání | důstojník a voják |
Ocenění | Řád bílé orlice Kříž nezávislosti památeční medaile za válku 1918-1921 stříbrný kříž řádu Virtuti Militari medaile Desetiletí znovuzískané nezávislosti … více na Wikidatech |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leopold Okulicki (12. listopadu 1898 Bratucice – 24. prosince 1946 Moskva) byl polský generál, poslední velitel Zemské armády. V odboji používal krycí jména Kobra, Niedźwiadek a Jan Mrówka.
Jako student gymnázia v Bochni vstoupil do Svazu střelců. Za první světové války bojoval v Polských legiích, pak se účastnil polsko-sovětské války. V roce 1925 dostudoval vysokou vojenskou školu ve Varšavě. Učil taktiku na pěchotní škole v Rembertówě a od roku 1935 pracoval na generálním štábu. Byl také funkcionářem fotbalového klubu Legia Warszawa.
V roce 1939 řídil obranu Varšavy. Po okupaci pracoval v podzemním hnutí v Lodži, po prozrazení uprchl do Lvova, kde byl v lednu 1941 zatčen NKVD. Po podepsání dohody Sikorski-Majskij byl propuštěn a vstoupil do Andersovy armády, kde se stal náčelníkem generálního štábu. Pak se připravoval v Anglii ve výsadkové jednotce Cichociemni, s níž se v květnu 1944 dostal na polské území. Zúčastnil se varšavského povstání a 3. října 1944 se stal hlavním velitelem Zemské armády. Vydal 19. ledna 1945 rozkaz o rozpuštění Zemské armády. V březnu 1945 byl unesen do Sovětského svazu a v červnu téhož roku byl v procesu s šestnácti představiteli polského nekomunistického odboje odsouzen k deseti letům vězení. Zemřel ve věznici Butyrka (podle některých názorů byl zavražděn tajnou policií).
Byl mu udělen řád Virtuti Militari, Kříž za chrabrost a posmrtně Řád bílé orlice. Ve válečném filmu Kurýr, který natočil roku 2019 Władysław Pasikowski, ho představoval Mariusz Bonaszewski.