Maastrichtská smlouva

V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Maastrichtská smlouva a poskytneme hloubkovou analýzu od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci. Ponoříme se do různých aspektů kolem Maastrichtská smlouva a nabídneme komplexní vizi, která našim čtenářům umožní hluboce porozumět jeho důležitosti a důsledkům v různých oblastech. Prostřednictvím výzkumu, dat a svědectví se snažíme osvětlit Maastrichtská smlouva a jeho dopad na společnost, kulturu, ekonomiku, politiku a další relevantní oblasti. Jaké faktory přispěly k vývoji Maastrichtská smlouva v průběhu času? Jaké jsou hlavní výzvy, kterým v současnosti čelíte? Jaké jsou možné budoucí důsledky Maastrichtská smlouva? To jsou některé z otázek, kterým se budeme v tomto článku věnovat, s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi tohoto tématu. Připojte se k nám na této prohlídce Maastrichtská smlouva a objevte vše, co je třeba vědět o tomto fascinujícím tématu!

Smlouva o Evropské unii čili Maastrichtská smlouva je smlouva posilující významně evropskou integraci a federalizaci a zakládající Evropskou unii. Byla podepsána v Maastrichtu 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Smlouva zavedla nové oblasti spolupráce členských zemí a vytvořila strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů EU“.

Schvalování

Památník v Maastrichtu, Nizozemí

Smlouva byla schválena na summitu Evropské rady v Maastrichtu konaném 9.–10. prosince 1991. Dne 7. února 1992 byla podepsána ministry zahraničí, hospodářství a financí 12 členských zemí. Evropský parlament ji schválil 7. dubna 1992, následovala ratifikace v jednotlivých členských zemích. V Irsku a Francii byla smlouva schválena v referendu. V dánském referendu byla odmítnuta, a proto byly dojednány a ke smlouvě doplněny dodatky zohledňující dánské požadavky. Takto doplněná smlouva již byla v opakovaném dánském referendu schválena.

Obsah

Přidáním nových oblastí mezivládní spolupráce ke stávajícímu „systému Společenství“ vytvořila Maastrichtská smlouva novou politickou a zároveň hospodářskou strukturu sestávající z tzv. „tří pilířů“ – Evropskou unii (EU).

  1. Stávající Evropská společenství tvoří tzv. první pilíř.
  2. Jako druhý pilíř byla nově zavedena Společná zahraniční a bezpečnostní politika
  3. Jako třetí pilíř spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věci (od Amsterodamské smlouvy už jen Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech).

Významnou novinkou byl plán zavedení jednotné měny v rámci hospodářské a měnové unie, obsahující konvergenční kritéria, známá též jako Maastrichtská kritéria, pro její přijetí. Dále smlouva navrhovala evropské občanství, rozšířila hlasování kvalifikovanou většinou v Radě, posílila pravomoci Evropského parlamentu a vytvořila Výbor regionů. Smlouva také zavedla princip subsidiarity.

Odkazy

Reference

  1. a b c VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 12. Evropská unie, s. 353–365. 

Externí odkazy

Podpis
Platnost
Smlouvy
1948
1948
Brusel
1951
1952
Pařížská
1954
1955
Paříž. doh.
1957
1958
Římské
1965
1967
Slučovací
1975

TREVI
1985
1985
Schengenská
1986
1987
JEA
1992
1993
Maastrichtská
1997
1999
Amsterodamská
2001
2003
Niceská
2007
2009
Lisabonská
                         
Tři pilíře Evropské unie:  
Evropská společenství:  
Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Smlouva vypršela v roce 2002 Evropská unie (EU)
    Evropské hospodářské společenství (EHS)
        Schengenská smlouva   Evropské společenství (ES)
    TREVI Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV)  
  Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (PJCC)
          Evropská politická spolupráce (EPS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)
Bruselský pakt Západoevropská unie (ZEU)    
Smlouva vypršela v roce 2011