V následujícím článku se ponoříme do tématu Majuro, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Majuro předmětem studia a analýzy různými specialisty v oboru, kteří k tomuto tématu přispěli různými pohledy a přístupy. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Majuro, od jeho praktických důsledků až po jeho dopad na společnost. Kromě toho budeme zkoumat jeho vývoj v čase a analyzovat současné trendy, které ho obklopují. Majuro je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží, abychom se mu věnovali vyčerpávajícím a kritickým způsobem, takže vás zveme, abyste vstoupili do tohoto vzrušujícího světa a objevili vše, co se skrývá za Majuro.
Majuro | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 7°5′30″ s. š., 171°22′49″ v. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+12 |
Stát | Marshallovy ostrovy |
Majuro | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,7 km² |
Počet obyvatel | 27 797 (2011) |
Hustota zalidnění | 2 865,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ladie Jack |
Vznik | 1884 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Majuro je s téměř 28 tisíci obyvateli (stav 2011) hlavní a největší město Marshallových ostrovů. Město leží na stejnojmenném atolu, tvořeném 64 malými ostrůvky. Rozloha atolu je 9,7 km², uzavírá však lagunu o rozloze 295 km². Nejosídlenějšími ostrovy atolu jsou Delap, Uliga a Djarrit.
V Majuru se nachází budova parlamentu, národní banka, univerzita a mezinárodní letiště Amata Kabua International Airport.
Poprvé atol osídlili Polynésané před zhruba 2 500 lety. V roce 1884 se město stalo součástí koloniálního území Německé Nové Guineje. Po první světové válce přešly celé Marshallovy ostrovy včetně atolu Majuro pod správu Japonska. Po porážce Japonska ve 2. světové válce se souostroví dostalo roku 1947 pod poručenskou správu USA v roce 1979 byly prohlášeny celé Marshallovy ostrovy za samostatnou republiku a Majuro se stalo hlavním městem.