V současné době se Marcela Machotková stalo tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Marcela Machotková upoutal pozornost milionů jedinců. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Marcela Machotková předmětem studia a debat v různých oblastech a generoval nejrůznější názory a analýzy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Marcela Machotková a jeho význam v současném kontextu s cílem porozumět jeho dopadu a významu v moderní společnosti.
Marcela Machotková | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 12. října 1931 Turnov |
Úmrtí | 7. prosince 2021 (ve věku 90 let) Brandýs nad Labem |
Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
Povolání | operní pěvkyně a zpěvačka |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | soprán |
Ocenění | Cena Thálie (2016) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcela Machotková (12. října 1931 Turnov – 7. prosince 2021 Brandýs nad Labem) byla česká operní pěvkyně (soprán).
Už od raného dětství ji to tíhlo k zpívání a hrávala na klavír. Když studovala na Pražské konzervatoři, tak se rozhodovala, jestli její hlavním obor bude zpívání anebo hra na klavír, ale nakonec si vybrala zpěv. Po absolutoriu v roce 1954 byla sólistkou vojenského uměleckého souboru Vítězná křídla v Praze.
Když jí zemřela maminka, bylo její poslední přání, aby se dostala do sboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Proto se v roce 1960 vydala dělat zkoušku do sboru, ale následně dostala dopis, že ji vzali jako sólistku a že se má naučit roli kněžny v opeře Šelma sedlák. Své první velké úspěchy slavila ve smetanovských a dvořákovských inscenacích, například jako Mařenka v Prodané nevěstě, Vendulka v Hubičce, Anežka ve Dvou vdovách, Julie v Jakobínovi a v hlavní roli v Rusalce, ale i ve světových repertoáru v rolích Paminy v Kouzelné flétně, Nataši v Čarodějce, Ireny v Rienzim, Heleny ve Vojně a míru nebo Adriany v Pozdvižení v Efesu. V divadelní sezoně 1964/1965 byla ale v angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde její první role byla hlavní postava Šárky a následovaly role Libuše, Taťány v Evženu Oněginovi, Zuzany Vojířové, Musetty v Bohémě, Leonory ve Fideliovi a Desdemony v Otellovi, kde už ale v jeho premiéře 8. října 1966 byla sólistkou Národního divadla. V Národním divadle byla po hostování v roce 1963 a 1965 v angažmá od 23. července 1966. Její životní rolí, kterou tady nejčastěji zpívala, byla role Mařenky v Prodané nevěstě, kterou ztělesnila v charakterově bohatém vyjádření a s procítěným pěveckým přednesem. Úspěšně se zde zhostila i rolí Libuše, Julie v Jakobínu a Rusalky, Kněžny v Čertovi a Káče, Hančí v Psohlavcích, Elvíry v Donu Giovannim, Dorabelly v Così fan tutte a řady dalších. V prosinci 1988 se rozloučila s Národním divadlem v roli Ludmily v Prodané nevěstě a odešla do důchodu.
Kromě hostování v českých divadlech, hostovala také v zahraničí. V rámci festivalu Wiener Festwochen 1967 byla ve Vídni, v nizozemském Haagu a Amsterdamu hrála v roce 1967 a ve Varšavě v 1969. V roce 1970 absolvovala turné v Itálii, v 1973 byla v Dublinu a během turné v roce 1975 po SSSR, kde zpívala v Evženovi Oněginovi a Pikové dámě, zpívala i Rusalku v Moskvě. Hostovala také v Maďarsku, Velké Británii, v NSR a ve Finsku.
V roce 1975 obdržela titul zasloužilá umělkyně. V roce 2014 ji byla udělena Cena obce města Turnova a v březnu 2017 převzala cenu Thálie za rok 2016 za celoživotní mistrovství v oboru opera. U příležitosti výročí Dne vzniku samostatného československého státu obdržela od hejtmana Libereckého kraje Martina Půty Poctu hejtmana 2018.